Konec uhlí do roku 2033 hrozí nedostatkem elektřiny, říká exministr Brabec. Termín je realistický, oponuje ministr Hladík

„Uhelné elektrárny v Česku produkují 44 procent emisí v Česku. Také vidíme, že elektřina z obnovitelných zdrojů je stále levnější,“ uvádí v Pro a proti Hladík.

Čtěte také

Bohatým stát přispěje na zhodnocení jejich majetku, kritizuje dotaci Oprav dům po babičce Kalousek

Brabec cituje správce české přenosové soustavy. „Státní společnost ČEPS říká, že pokud bychom skončili s uhlím před rokem 2038, reálně nám hrozí zásadní nedostatek elektřiny a bude třeba ji dovážet.“

„Čerpáme zřejmě z naprosto odlišných zdrojů,“ reaguje ministr. „Tento scénář byl extrémním výsledkem při enormně navýšené spotřebě energie a zároveň při nulových úsporách. Počkal bych několik týdnů, než bude modelování hotovo, abychom se bavili nad reálnými čísly.“

Brabec si stěžuje, že opozice prý nemá možnost do debaty o konci uhlí zasahovat. „Za naší vlády jsme to tehdejší opozici umožnili. Jestli jsou nějaké nové údaje, tak je nemáme, protože s námi koalice vymetla a nic nám neříká.“

Nová energetická koncepce do konce roku

Modelování a příprava teď probíhá čistě na odborné bázi, vysvětluje Hladík. „Až potom budou následovat jednání politická, tedy i s opozicí. Novou energetickou koncepci budeme mít do konce roku, ale k tomu potřebujeme tvrdá data od odborníků.“

Čtěte také

Jan Fingerland: Švédsko chce být ještě atomovější

Poslanec ANO kritizuje, že vláda podceňuje roli uhelné komise. „Ta za nás fungovala celou dobu, předali jsme ji fungující a do jisté míry toto vynahradila a bylo to daleko praktičtější.“

„Pokud odborníci naznají, že konec uhlí v roce 2033 reálný není a bude třeba elektřinu dovážet, bude záviset hlavně na ceně,“ dodává ministr. Brabec ale připomíná, že dovoz elektřiny je limitován možnostmi přenosové soustavy. „Čísla ale říkají, že za deset let elektřiny v Evropě nebude tolik a po celý rok.“

„Nedá se spoléhat na to, že to nějak dopadne, je třeba pracovat s nějakým výhledem. Klíčový bude rozvoj další jaderné energetiky tedy Dukovan, možná Temelína, ale také malých modulárních reaktorů. Musíme to udělat tak, aby Česká republika neskončila v blackoutu,“ žádá poslanec.

Čtěte také

Marek Hudema: Češi a klimatická změna

Česká republika patří mezi země s nejvíce emisemi CO2 na hlavu. „Víc než Polsko, Německo nebo Čína. Proto musíme od špinavých uhelných zdrojů co nejdříve pryč. A jak? Kombinace musí být postavena na úsporách energie, tedy na modernizaci, zateplování, zvyšování efektivity řady průmyslových odvětví a nahrazování zdrojů těmi obnovitelnými,“ popisuje ministr.

Ten dodává, že společnost Deloitte odhadla, že je u nás reálné do roku 2036 vystavět deset gigawattů výkonu v solárech a dva gigawatty větrné energie. „Plus můžeme počítat se zemním plynem jako s přechodovým palivem zejména pro teplárenství. V tu chvíli je plán odstoupení od uhlí do roku 2033 velmi realistický,“ shrnuje Petr Hladík (KDU-ČSL).

„I ty nejambicióznější scénáře útlumu uhlí neznamenají největší snížení emisí CO2, ale naopak, protože by se elektřina musela vyrábět jinak. S panem ministrem obecně souhlasím, že uhelné zdroje jsou špinavější, ale Česko ani Evropa v tomto ohledu klimatickou změnu nezachrání. A bez energetické soběstačnosti budeme řešit problémy, které si ani neumíme představit,“ varuje Richard Brabec (ANO).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška. Vysíláme v repríze ze sprna letošního roku.