Konec roku 1948 – nedostatky a vyhrůžky na cestě k socialismu
Závěr přelomového roku 1948 u nás přináší systémové kroky v rozvíjení komunistické moci. Národní shromáždění manifestačně schvaluje první pětiletý plán, je posilován kult předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda a v kulturní sféře výrazně dominuje socialistický realismus.
První manifestačně schválená pětiletka
Nezbytným koloritem reálného socialismu (nejenom) u nás byly tzv. pětiletky. Šlo o hospodářské plány rozvoje příslušné země, samozřejmě náležitě propagandisticky využívané, kde bylo ad hoc stanoveno, co, kde, kolik a za kolik se bude vyrábět.
Rok 1989: Zelený Gottwald. Bankovka s komunistickým prezidentem byla mimořádně neoblíbená
V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989 (což byla mimochodem neděle).
První československá pětiletka byla manifestačně přijata Národním shromážděním 27. října 1948. Z dochovaného rozhlasového přímého přenosu jsme vybrali ukázku z čistě formálního schvalování plánu poslanci, krátký komentář rozhlasového reportéra, který tento způsob hlasování ve svém vstupu z parlamentu polopaticky vysvětloval, a úryvek z následného oslavného projevu předsedy Národního shromáždění.
Tuto funkci tehdy zastával Oldřich John – původně sociálně demokratický funkcionář a představitel levého prokomunistického křídla v této straně. Tento muž se stal po pohlcení sociální demokracie KSČ v červnu 1948 významným komunistickým funkcionářem. Předsedou Národního shromáždění byl až do roku 1953.
Gottwaldův kult osobnosti
Gottwaldovský kult osobnosti – tedy jakousi regionální napodobeninu celokomunistického kultu Stalinova – u nás komunisté cíleně rozvíjeli už v období třetí republiky. Po únorovém puči a volbě Gottwalda prezidentem v červnu 1948 tento proces dále zesílil.
A tak si kromě ukázky z Gottwaldova projevu k 28. říjnu můžeme poslechnout i úryvky z až dadaistického rozhlasového pořadu o Klementu Gottwaldovi, jehož zlatým hřebem je rozhovor s Gottwaldovou matkou.
Jakousi snad až marginální vzpomínkou na lepší rozhlasová léta je v této době natočený krátký rozhovor se stařičkým spisovatelem, libretistou a režisérem Jaroslavem Kvapilem, který se ještě v době Února jednoznačně postavil na stranu demokracie. Z dochovaného (a technicky bohužel velmi špatného záznamu) jsme vybrali alespoň kratičkou ukázku.
Kultura v duchu socialistického realismu
Kultura, alespoň ta státem fedrovaná, však tehdy již kráčela úplně jiným socialisticko-realistickým směrem.
V prosinci 1948 vznikla unikátní rozhlasová nahrávka, na které básník, dramatik, skladatel, dramaturg, a hlavně režisér Emil František Burian natočil (v autorské interpretaci) svou dlouhou báseň Třicet let lásky a obdivu k SSSR. Z poměrně dlouhé nahrávky jsme vybrali několik ilustrativních ukázek.
Předseda vlády Antonín Zápotocký pronesl 24. října 1948 dlouhý a přitom málo známý projev, při kterém se náležitě rozvášnil. Vybrali jsme z něj několik ukázek, které se týkají sumarizace komunistického uchopení moci, příčin chyb při budování socialismu, a dále pak pasáže, kde tehdejší premiér sáhl i k sociální demagogii a cíleným výhrůžkám.
Související
-
Archiv Plus: Léto 1948 – nejen o pohřbu Edvarda Beneše
Po zvolení Klementa Gottwalda prezidentem obsadili komunisté všechny nejdůležitější posty v zemi. Událostí následujícího období byla jednoznačně smrt prezidenta Beneše.
-
Jaro 1948: Střídání stráží na Pražském hradě
Na jaře 1948 došlo v ČSR ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Beneš byl nahrazen Gottwaldem.
-
Únor 1948: konec poválečné hry na demokracii
Poválečná polodemokracie v Československu končí. Komunisté využívají chyb svých politických oponentů a přesouvají konečný zápas na ulici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.