Koncert v plzeňském Lochotíně byl pořadateli nedomyšlený, zfušovaný. Zásahem policie dostal „na frak“ i ten „mír“, popisuje historik

12. září 2022

Plzeňský Lochotín se stal 15. září 1987 místem konání rockového koncertu. Měl být součástí mírových pochodů, které se konaly – na tu dobu překvapivě – jak na Západě, tak na Východě. Měl připomenout vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho. Publicista Radek Diestler koncert hodnotí slovy: „Je vděčnou historkou k ilustraci ,hovadskosti‘ posledních let bolševického režimu“.

Mírové pochody souvisely se změnami, které nastaly na konci 80. let. „Dochází k uvolňování mezinárodního napětí a „sbližování“ mezi Západem a Východem.

Účinkují: Miroslav Vaněk, historik
Hrají: Ivana Uhlířová, Bořek Joura, Kamil Halbich, Kajetán Písařovic, Lukáš Hlavica
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Respektive mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a představitelem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem. Souviselo to i s podpisem dekretu o omezení raket středního doletu,“ popisuje historik Miroslav Vaněk v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Tehdy se zdálo, že bude pozvání západních kapel do komunistického Československa dobrou příležitostí, jak nastoupit na nový politický vítr. Nešlo ale jen o dobrou vůli – byla to podmínka ze strany západoněmeckých pořadatelů.

Čtěte také

V programu koncertu se tak objevila skupina Stromboli, „diskotékový král“ Michal David a dvě kapely ze špičky západoněmecké punkové scény. Die Toten Hosen byla podle Vaňka jedna z nejúspěšnějších kapel západního Německa a Einztuerzende Neubauten.

Pro porozumění souvislostí – vyznavači punku a obdivovatelé Michala Davida byly dvě zcela nesourodé skupiny, které se potkaly na jednom místě.

„Přijelo víc než 3 tisíce punkerů z Německa, odhady říkají, že podobné byly počty i punkerů československých. Zbytek doplňovali návštěvníci, kteří dostali lístky např. od místních organizací Revolučního odborového hnutí (ROH),“ vysvětluje Miroslav Vaněk s tím, že se problémy daly čekat.

A začala lítat rajčata…

Die Toten Hosen střídal na pódiu Michal David. „A těch 6 tisíc pankáčů ihned reagovalo: začala lítat rajčata a štěrk z místních cest a cestiček. Vše letělo na pódium. Pracovníci plzeňských parků tehdy říkali, že štěrk z cestiček nebyl nikdy tak rychle přemístěn na jiné místo. Michal David byl šokovaný a vystoupení přerušil,“ popisuje Vaněk.

Čtěte také

Dokonce na pódium přiletěla atrapa granátu, kterou moderátor akce Jožka Zeman hodil zpět do publika se slovy: „Podívejte se, co sem ti mírotvorci z NSR hodili“.

V 80. letech se stále hodně používaly „ideologické nálepky“ potvrzující rozdělení světa na Východ a Západ, takže NDR bylo to „hodné a mírotvorné“, kdežto v západním NSR byli jen „revanšisté a neonacisté“. 

A pak to šlo ráz na ráz, další západoněmecká kapela Eintztuerzende Neubauten už nesměla vystoupit, došlo k potyčkám mezi pankáči a policií, tehdy ještě příslušníky Veřejné bezpečnosti. Účinkující byli dovlečeni do autobusu a posléze taxíky odvezeni za hranice do Bavorska.

Koncert ale pokračoval, ostuda to ale byla tak velká, že se dokonce objevila v románu Jaroslava Rudiše Konec punku v Helsinkách.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, zda byl plzeňský mírový koncert důstojnou akcí, host pořadu historik Miroslav Vaněk odpovídá: „Samozřejmě nebyl. Byla to zfušovaná akce od začátku až do konce. Dramaturgické selhání. A zásahem policie dostal i ,na frak‘ i mír.“

Celý pořad najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související