Koncert v plzeňském Lochotíně byl pořadateli nedomyšlený, zfušovaný. Zásahem policie dostal „na frak“ i ten „mír“, popisuje historik
Plzeňský Lochotín se stal 15. září 1987 místem konání rockového koncertu. Měl být součástí mírových pochodů, které se konaly – na tu dobu překvapivě – jak na Západě, tak na Východě. Měl připomenout vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho. Publicista Radek Diestler koncert hodnotí slovy: „Je vděčnou historkou k ilustraci ,hovadskosti‘ posledních let bolševického režimu“.
Mírové pochody souvisely se změnami, které nastaly na konci 80. let. „Dochází k uvolňování mezinárodního napětí a „sbližování“ mezi Západem a Východem.
Respektive mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a představitelem Sovětského svazu Michailem Gorbačovem. Souviselo to i s podpisem dekretu o omezení raket středního doletu,“ popisuje historik Miroslav Vaněk v pořadu Jak to bylo doopravdy.
Tehdy se zdálo, že bude pozvání západních kapel do komunistického Československa dobrou příležitostí, jak nastoupit na nový politický vítr. Nešlo ale jen o dobrou vůli – byla to podmínka ze strany západoněmeckých pořadatelů.
Čtěte také
V programu koncertu se tak objevila skupina Stromboli, „diskotékový král“ Michal David a dvě kapely ze špičky západoněmecké punkové scény. Die Toten Hosen byla podle Vaňka jedna z nejúspěšnějších kapel západního Německa a Einztuerzende Neubauten.
Pro porozumění souvislostí – vyznavači punku a obdivovatelé Michala Davida byly dvě zcela nesourodé skupiny, které se potkaly na jednom místě.
„Přijelo víc než 3 tisíce punkerů z Německa, odhady říkají, že podobné byly počty i punkerů československých. Zbytek doplňovali návštěvníci, kteří dostali lístky např. od místních organizací Revolučního odborového hnutí (ROH),“ vysvětluje Miroslav Vaněk s tím, že se problémy daly čekat.
A začala lítat rajčata…
Die Toten Hosen střídal na pódiu Michal David. „A těch 6 tisíc pankáčů ihned reagovalo: začala lítat rajčata a štěrk z místních cest a cestiček. Vše letělo na pódium. Pracovníci plzeňských parků tehdy říkali, že štěrk z cestiček nebyl nikdy tak rychle přemístěn na jiné místo. Michal David byl šokovaný a vystoupení přerušil,“ popisuje Vaněk.
Čtěte také
Dokonce na pódium přiletěla atrapa granátu, kterou moderátor akce Jožka Zeman hodil zpět do publika se slovy: „Podívejte se, co sem ti mírotvorci z NSR hodili“.
V 80. letech se stále hodně používaly „ideologické nálepky“ potvrzující rozdělení světa na Východ a Západ, takže NDR bylo to „hodné a mírotvorné“, kdežto v západním NSR byli jen „revanšisté a neonacisté“.
A pak to šlo ráz na ráz, další západoněmecká kapela Eintztuerzende Neubauten už nesměla vystoupit, došlo k potyčkám mezi pankáči a policií, tehdy ještě příslušníky Veřejné bezpečnosti. Účinkující byli dovlečeni do autobusu a posléze taxíky odvezeni za hranice do Bavorska.
Koncert ale pokračoval, ostuda to ale byla tak velká, že se dokonce objevila v románu Jaroslava Rudiše Konec punku v Helsinkách.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, zda byl plzeňský mírový koncert důstojnou akcí, host pořadu historik Miroslav Vaněk odpovídá: „Samozřejmě nebyl. Byla to zfušovaná akce od začátku až do konce. Dramaturgické selhání. A zásahem policie dostal i ,na frak‘ i mír.“
Celý pořad najdete v audiozáznamu.
Související
-
Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik
Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Proč jsme se území dobrovolně vzdali připomíná historik Řepa.
-
Ludvík Svoboda byl jediný prezident, kterého komunisté připravili o moc zákonem, připomíná historik
Ludvík Svoboda (1895–1979) byl mezi lidmi populární. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
-
Československý film byl plný členů StB s manažerem Pixou v čele, popisuje historik Stehlík
Film po svém vzniku velmi rychle nastoupil cestu masové zábavy. Této přitažlivosti se chopila i propaganda. Ať to bylo v SSSR, nacistickém Německu a později i u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka