Olof Palme budoval solidární stát, který ale vysával lidem peněženky
Nízká nezaměstnanost, rozsáhlý sociální systém – ale také obrovské daně a rozbujelý státní aparát. Takové bylo Švédsko v době vlády sociálního demokrata Olofa Palmeho. Jak se na něj svět dívá dnes? Otázky pro historika Jana Adamce, hosta v pořadu Portréty.
Přes deset tisíc vyslechnutých, 90 tisíc prověřených jmen, shromážděn téměř milion dokumentů. Náklady přesahující 80 milionů dolarů. To je několik čísel, týkajících se vyšetřování vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho v únoru 1986.
Vyšetřování to bylo tak dlouhé a tak nákladné, že se nakonec stalo samo předmětem zvláštního vyšetřování. Desetiletí se táhnoucí spekulace, kdo Palmeho zastřelil, zastiňují život a práci nešťastného premiéra.
Olof Joachim Palme (1927–1986) studoval filozofii v USA a práva na Stockholmské univerzitě. V roce 1949 vstoupil do Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a poté, co v roce 1951 odpromoval, stal se politikem.
Působil v různých ministerských funkcích a od října 1969 se na sedm let poprvé stal předsedou vlády. V jejím čele znovu stanul v roce 1982. V mezidobí byl mimo jiné zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro zprostředkování míru mezi Íránem a Irákem. Tehdy pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení.
Pod Palmeho vládou se Švédsko dopracovalo k modelu vysoce solidární společnosti. Zásadně se zlepšilo postavení žen, péče o staré, zdravotnictví, školství. Jenže nic není zadarmo: Veřejný sektor v době, kdy byl Palme na politickém vrcholu, zaměstnával neuvěřitelných 40 procent obyvatel státu.
Čtěte také
Vysoké daně podlamovaly aktivitu lidí, známý je případ slavné spisovatelky Astrid Lindgrenové, které byly v roce 1976 vyměřeny daně ve výši 102 procent jejích příjmů.
Tématem dne se staly návody, jak se placení daní vyhnout. Palme se pak musel podílet na demontáži systému, který sám zaváděl. Jeho výsledkem bylo i v západním světě těžko uvěřitelné, u nás v té době dobře známé, platové rovnostářství.
Na mezinárodním poli se důsledně snažil udržovat švédskou neutralitu, což ho občas přivádělo do situací, kdy si podával ruku s Fidelem Castrem. Na druhé straně neváhal veřejně označit československého prezidenta Gustáva Husáka za „diktátorskou kreaturu“.
V zahraničí měl mnoho nepřátel; i proto se po jeho smrti vyrojily teorie o tom, která z tajných služeb měla jeho vraždu připravit.
V červnu 2020 švédská prokuratura oznámila, že ukončila vyšetřování Palmeho vraždy a za hlavního podezřelého označila grafického designéra Stiga Engströma. Ten zemřel už v roce 2000.
Okolnosti případu podle mnohých zůstávají stále nejasné: Engström nikdy nepopíral, že na místě činu byl, mluvil s policií a snažil se oběť resuscitovat.
Celý pořad Davida Hertla najdete v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
