Komise pro sucho potřebujeme. Musí zajistit třeba dostatek vody na hašení požárů, říká Drahovzal
Teploty v Česku jsou v letošním roce mimořádné. Už několik let slýcháme z různých stran o tom, jak ubývá vody v krajině i podzemních vod. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto připravují novelu vodního zákona. Podle Hospodářských novin se v ní počítá i s tím, že úředníci budou moci vstoupit na soukromý pozemek, aby zajistili čerpání vody tam, kde to bude situace vyžadovat.
Podle ředitelky odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření na ministerstvu zemědělství Aleny Binhackové neprošla novela ještě ani mezirezortním řízením. „Nevíme ani, jak se dostala do novin. Ta informace, že by v rámci ní mohl stát lidem nařídit používat vodu ze soukromé studny pro celou obec, není předmětem novely,” říká.
Evropa čelí následkům změny klimatu, ale příliš o nich slyšet nechce
Evropu zasáhla vlna extrémních veder a sucha. Ničivé požáry má za sebou Řecko i Švédsko, zemědělci hlásí rekordní ztráty. Vědci vidí v těchto příznacích důsledek globálního oteplování. Komentátoři evropských deníků ale mají pocit, že Evropané před tímto tématem opět strkají hlavu do písku.
„Hlavním záměrem je nastavení operativního řízení zvládání sucha s možností vyhlásit stav nedostatku vody. Různá omezení může vydávat vodoprávní úřad, v případě nedostatku by tyto kompetence přešly na takzvané komise pro sucho,” vysvětluje Binhacková.
Ani v případě vyhlášení nedostatku vody neplyne podle ředitelky z novely pro majitele soukromých studen žádná povinnost. „Komise pro sucho by jim pak ale mohla v případě nutnosti povolení k nakládání s vodami omezit nebo nařídit nějakou mimořádnou manipulaci,” popisuje.
Mít přehled o situaci
Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseka a výkonný ředitel Svazu měst a obcí, považuje změnu vodního zákona, která by přispěla k řešení mimořádného nedostatku vody, za dobrý nápad. „Známe protipovodňové komise, které se operativně scházejí a řeší aktuální problémy při povodních. Je logické, že na druhé straně je potřeba zvládat i opačný extrém nějakým akčním a operativním způsobem,” říká.
Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog
Nedostatek vody v půdě i v korytech vodních toků je dlouhodobý, shodují se experti. Ti se ale různí v názoru na to, jak sucho zvládnout. Jakou roli by měly hrát přehrady? Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?
Podle Drahovzala podobné opatření v současnosti chybí. „Návrhy, které se promítly do připravované novelizace, vzešly i z podnětů Svazu měst a obcí. Dlouhodobě jsme volali po tom, že je potřeba přijmout nějaká opatření, která by nám pomohla tu situaci zvládat,” podotýká.
„Komise může velmi rychle rozhodnout o tom, že se zásadním způsobem omezí zalévání zahrad, mohla by přijmout i opatření, které by znamenalo, že je odběr ze studní povolený jen do určitého denního limitu. Dnes nejsou limity kontrolovány a je potřeba to dostat do kontrolovaného režimu. Nechceme zabránit občanům v přístupu k vodě, ale mít přehled o situaci a dostatek vody například na hašení požárů,” vysvětluje Pavel Drahovzal.
Související
-
Bez smrků si lesy u nás nejde představit, změny klimatu ale nepřežijí. Vrátí se duby a buky?
V podhůří Jeseníků zuří největší kůrovcová kalamita za poslední dvě století. Odborníci očekávají, že takových událostí bude kvůli klimatickým změnám přibývat.
-
Vysychavé řeky produkují při zaplavení nečekaně velké množství oxidu uhličitého, zjistili vědci
Vědci měřeními zjistili, že tyto typy toků zásadně přispívají k uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a mohou ovlivňovat globální klimatické změny.
-
Dešťovka nás nespasí. Se suchem bojujme výstavbou nových...
Průměrné roční teploty v Česku rostou, naopak klesá obsah vody v půdě a tím i stav podzemních vod. Klimatické modely předpovídají další oteplování, letní sucha a mé...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
