Dešťovka nás nespasí. Se suchem bojujme výstavbou nových přehrad, radí odborník

„V České republice máme vody dost. V posledních desetiletích se srážkový úhrn pohybuje mezi 600 až 800 milimetrů srážek. Jsou zde ale výkyvy, například v roce 2015, kdy to bylo jen 500 milimetrů. Jsou ale i nadprůměrné roky,“ říká František Barák ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.

Data Centra výzkumu globální změny Akademie věd však ukazují, že sucho je až na polovině území České republiky. Podle Baráka je problém v tom, že s vodou neumíme hospodařit. Většina srážkových vod totiž z našeho území odtéká řekami – průtok hlavních toků Labe, Odry a Moravy na hranicích je zhruba 160 m3/s.

Plná nádrž Orlík by stačila pro zásobování všech obyvatel České republiky na rok. A ještě by šestina vody zbyla.František Barák

„Pokud bychom to množství dokázali zadržet, vůbec se nemusíme bát o vodní blahobyt,“ podotýká předseda představenstva sdružení. Řešení je jednoduché – výstavba nových přehrad, poldrů, jezer a rybníků. Jejich realizace ale vyžaduje peníze i odvahu.

Dešťovka nepomůže

Jde o zásadní řešení, vedle něj pak existuje i řada dílčích. „Musíme zadržovat vodu v krajině, přestat s betonováním a budováním nepropustných ploch. A především lépe hospodařit se srážkovou vodou, nemůžeme ji jen tak nechat protéct kanalizací do čističky a následně do vodotečí.“

Určitou pomoc v tomto ohledu představuje i dotační program Dešťovka, poměr dešťové vody k pitné je ale zanedbatelný, promile procenta. Podle Baráka je projekt jen laciným gestem, navíc vidí riziko ve využití dešťové vody pro splachování, kdy může dojít ke kontaminaci veřejného vodovodu.

Splachujme chytře

Čistička odpadních vod (ilustrační foto)|foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, Chesapeake Bay Program

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO se ale jen v Praze při splachování vyplýtvá 12 miliard litrů pitné vody. Takové množství by celé Evropě stačilo na pět dní. Jak tedy tento problém řešit?

„Jediným způsobem jsou chytré splachovací přístroje, které potřebují minimální množství vody. Jiné řešení neexistuje, z ekonomických důvodů je nemožné zajistit dvojí rozvod vody po domech, který by je zásoboval pitnou i užitkovou vodou,“ zdůrazňuje Barák.

Sucho ohrožuje zemědělce

Zásobování obyvatelstva vodou dnes podle něho ohroženo není. V České republice se pitná voda vyrábí napůl z povrchových a podzemních zdrojů, ročně asi 600 milionů m³. Hladina podzemní vody sice klesla, ale vodárenské sucho nehrozí.

Něco jiného je ale sucho půdní, které sužuje především zemědělce. „Zde je spousta faktorů, dochází ke znekvalitnění a erozi půdy, která pak nezachycuje tolik vody,“ vysvětluje Barák. V posledních letech se změnila také intenzita a poměr srážek mezi letními a zimními měsíci. Je tak nedostatek tajícího sněhu, který dotuje zdroje podzemní vody.