Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog

9. červenec 2018

Nedostatek vody v půdě i v korytech vodních toků je dlouhodobý, shodují se experti. Ti se ale různí v názoru na to, jak sucho zvládnout. Jakou roli by měly hrát přehrady? Jsou velká vodní díla zásadní pomocí v dobách sucha a při povodních, nebo by bylo lepší se bez nich obejít?

„Přehrady a vodní nádrže jsou primárně zdroje vody, ale neřeší zemědělské sucho. Těch 165 přehradních nádrží postavených v minulosti nám dělá vodní blahobyt až do dneška,“ uvedl v pořadu Pro a proti Pavel Punčochář ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Podle něj je změna systému hospodaření během na dlouhou trať. „Nedělá se asi intenzivně. Pravda je, že se prosazují určité zásady ekologického zemědělství, ale v tom rozsáhlém měřítku to nejde ze dne na den.“

„Pro zemědělce je těžké to začít dělat, protože ekonomická orientace vypadá úplně jinak... Je ale třeba pravda, že velké plochy by se rozčlenit měly.“

Některé z pěti navrhovaných přehrad jsou žádoucí. Například ve Vlachovicích by obyvatelstvo mělo nádrž nejradši už teď... Další nádrže na Rakovnicku a Žatecku by umožnily vytvořit systém, který dodá vodu do vysychajících vodních toků, ale také pro závlahy chmele.
Pavel Punčochář

Úředník připomněl, že ministerstvo spolu s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy vyvinulo metodiku, která umožní každému hospodáři posoudit, jak na tom je s možností erozních dopadů.

To je prý důležité pro každého zemědělce. „Eroze znamená ochuzení půdy a snížení výnosů do budoucna. Erozní kalkulačka umožní zjistit nejen ohroženost erozí, ale také radí, co je třeba dělat pro zlepšení jakosti půdy a zvýšení jejího organického obsahu.“

„Je velkým handicapem, že zemědělci nejsou často vlastníky půdy, na které hospodaří. Takže mohou opomíjet zájem, aby jejich výrobní prostředek byl kvalitní a udržitelný,“ konstatoval Pavel Punčochář.

Agrární komora o dobrou protierozní vyhlášku nestojí

Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby považuje stav krajiny za tristní. „Zvlášť vzhledem k podzemním vodám, které jsou mimo oblast velkých řek. A tam nám přehrady s ničím nepomohou.“

„Stát v hospodaření s vodou v krajině dělá málo... Neexistuje ani žádný opravdový tlak, aby se situace měnila. Vláda sice schválila před dvěma roky akční plán adaptace na klimatickou změnu, ale výsledky tohoto snažení jsou minimalistické.“

Problémem je i eroze půdy. „Ministerstvo sice před dvěma roky napsalo velmi dobrou protierozní vyhlášku, ale nikdy nebyl přijata, protože Agrární komora je silná lobbistická skupina a nechce měnit současný systém, protože jí vyhovuje.“

K využití nově postavených přehrad pro závlahové systémy v zemědělství jsem skeptický. Viděl bych to jako opravdu poslední možnost na základě nějakého politického rozhodnutí a společenského konsensu.
Jakub Hruška

Punčochářem zmíněná erozní kalkulačka je sice dobrý nástroj, ale opět čistě dobrovolný. „Když ji nebudou chtít zemědělci používat, tak ji používat nebudou. Zemědělství pracuje naprosto pragmaticky: co nejvíc vydělá, to budu dělat.“

Souhlasí, že je problém, když většina velkých zemědělských podniků hospodaří na pronajaté půdě, navíc formou korporátu. „Mají obrovské výdaje. Musí si půdu pronajmout, zaplatit zaměstnance a musí vydělat, aby zaplatili i sebe.“

„Vynaložili jsme obrovské úsilí od 50. let minulého století až do dneška, abychom zemědělství obrátili naruby. Takže ano, je to běh na dlouhou trať,“ shrnul Jakub Hruška.