Kněz a vědec Alois Musil, přítel Arabů
Tak mimořádně rozsáhlé, stejně tak jako významné, dílo po sobě zanechalo jen málo českých spisovatelů a vědců. Alois Musil patří mezi ně. Přesto však je jeho jméno veřejnosti stále skoro neznámé. Rodák z moravského Rychtářova byl cestovatelem, etnografem, kartografem, orientalistou a také katolickým knězem.
Byl přezdíván moravským Lawrencem z Arábie nebo českým Karlem Mayem. Jeho život jakoby se odehrál v některém z dobrodružných románů, které sám psal.
Byl přítelem rakouského císařského dvora i Tomáše Garrigua Masaryka. Mezi Araby byl znám jako Músa ar Rueili či Músá šajch Číkí. Cesta nadaného chlapce ze spíše chudého selského rodu začala v Rychtářově nedaleko Vyškova.
Kněžskou dráhu započal z ryze pragmatických důvodů. Od dětství ho lákal Orient a tak se po gymnaziálních studiích vydal studovat do Jeruzaléma a do Bejrútu. Na přelomu 19. a 20. století navštívil opakovaně Blízký východ, kam se vydával na své geografické a etnografické výzkumy a studijní cesty.
Oblíbené „musilovky“
Prozkoumal a zdokumentoval řadu míst, která jsou zmiňována v Bibli a přispěl tak k novému pohledu na reálie Písma. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy ale patří objev pouštního zámečku Amra, který změnil dosavadní pohled na islámské umění.
O Blízkém východě napsal řadu odborných textů a zařadil se tak mezi významné orientalisty, jejichž dílo je citováno dodnes. Během první světové války se stal protihráčem Lawrence z Arábie, když byl rakouským císařským dvorem vyslán na Blízký východu, aby přesvědčil tamní kmeny k loajalitě vůči Osmanské říši. Neuspěl. Britové přišli dřív a nasadili víc peněz.
V nové Československé republice stál Alois Musil u zrodu Orientálního ústavu. Přednášel na Karlově univerzitě a psal: vědecké knihy a články i dobrodružnou literaturu pro mládež. Takzvané „musilovky“ byly tehdy oblíbenou literaturou a v leckteré domácí knihovně by se našly dodnes. Alois Musil zemřel v roce 1944 a záhy mělo být jeho jméno zapomenuto. Jako katolický kněz i jako muž, který měl blízko k TGM se stal postavou nežádoucí.
Rozhlasový dokument z cyklu Téma plus přibližuje osobnost Aloise Musila alespoň v základních obrysech. Pořad se natáčel v Praze, Rychtářově, Tel Avivu a Jeruzalémě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
