Z Čech až za polární kruh na rozkaz nacistů. Noráci byli nuceně nasazení Češi pracující v Norsku

22. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nasazení v Norsku posílali příbuzným do protektorátu pohlednice místní přírody a pamětihodností. Idylické pohledy vzbuzovaly naději, že se jim dařilo dobře

Dodnes jsou v rodinách po Čechách a na Moravě zachovány vzpomínky i archivní materiály po mužích, kteří prožili druhou světovou válku mimo svou vlast. Díky rodinám se postupně skládají střípky a rekonstruují se dosud neznámé příběhy Čechoslováků nuceně nasazených v Norsku. Co tito muži v Norsku prožili a jaké vzpomínky na ně mají jejich potomci? To je Téma pro Lenku Kopeckou a badatele z Univerzity Karlovy i Norska.

Norsko mělo pro nacistické Německo strategickou polohu, proto bylo obsazeno už v jarních měsících roku 1940. 

Čeští dělníci se o tom, že budou nasazeni přímo v Norsku, většinou dozvěděli až v některém ze sběrných táborů v Německu, kde docházelo k dalšímu rozřazení. K odeslání do Norska byli vybíráni jen ti fyzicky nejzdatnější.

Čtěte také

Například v Trondheimu pracovalo na stavbách v přístavu asi 300 mužů, celkem přitom na přelomu let 1942 a 1943 prošlo přes Trondheim přes 1300 nasazených Čechoslováků. Část setrvala v táboře Strinda několik týdnů a odjela dále na sever, až za polární kruh.

Část dělníků byla na podzim roku 1944 stažena z Norska do Německa, většina nasazených se ale dočkala konce války na severu.

Například skupina mužů od firmy Wendell odjela hned po osvobození do Osla. Někteří nasazení ale nečekali na společný návrat do Československa, který byl organizovaný československými repatriačními důstojníky vyslaných z Británie, a na vlastní pěst se přidali k sovětskému repatriačnímu transportu. Po dvou měsících náročné cesty přes Rusko se vrátili domů. Mnozí si po návratu dopisovali s norskými přáteli a v 90. letech pořádali v Havlíčkově Brodě srazy.

Noráci

Zájem o osudy mužů projevili badatelé, akademici a historici z Univerzity Karlovy a z Univerzity Trondheim. Společný projekt Česko-norská memorabilia, financovaný Fondy EHP, rozvíjí spolupráci mezi oddělením skandinavistiky na Univerzity Karlovy a Katedrou historie na univerzitě v Trondheimu v oblasti norských a českých dějin první poloviny 20. století.

Čtěte také

Hlavním tématem jsou příběhy a osudy mladých mužů z protektorátu Čech a Moravy, kteří odjeli do Norska. Výzkumný tým odborníků zkoumá problematiku nasazených v kontextu válečných dějin našich i norských. Zajímá se, v jakých oblastech Skandinávie deportovaní Češi pracovali i podle jakých klíčů byli rozdělováni.

Badatelé mají zájem i o to, co se ze vzpomínek mužů nasazených v Norsku zachovalo na našem území. A přiznávají, že konfrontace prostřednictvím fotografií a nalezených pramenů je pro potomky těchto mužů silný emocionální prožitek.

Zásadním pramenem k identifikaci počtu nasazených slouží kartotéka pracovních karet v Národním archivu v Oslo, kde jsou uloženy záznamy pracovníků z Protektorátu Čechy a Morava.

Více se o výzkumu dozvíte na stránce www.noraci.cz – protože jako Noráci se tito muži označovali. 

Zachovaly se některé předměty z pobytů v Norsku? Téma pro badatele z Univerzity Karlovy v Praze, pro norské historiky, potomky, cestovatele – i pro pořad Téma Plus. Poslechněte si ho.

autor: Lenka Kopecká
Spustit audio

Související