Nečekaný objev v Praze na Letné. Vědci tam našli pozůstatky pracovního tábora pro „pétépáky“

Archeologové pracují mezi podstavcem někdejšího Stalinova pomníku a Kramářovou vilou. Je to záchranný archeologický výzkum, protože na tomto místě by měla vzniknout vodní nádrž, která doplní parkovou úpravu Letné.

Archeologové jsou na místě od ledna a za tu dobu vyhloubili několik dlouhých, něco přes jeden metr hlubokých a stejně širokých žlabů. Tedy odborně řečeno archeologických sond nebo řezů.

Čtěte také

Rok 1962: Soudruh Stalin odstřelen. Detonace byly slyšet po celé Praze

Ukazuje na ně vedoucí výzkumu Jan Hasil z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze: „Tato skupina řezů je položena tak, aby ukázala stav dochování jednoho z obytných domů v rámci toho pracovního lágru. Jak vidíte, nedochovalo se takřka nic. V případě těchto zařízení platí pravidlo, že v případě, že je likvidoval ten samý režim, který je postavil, tak si zpravidla dal velmi důkladně záležet na tom, aby stopy těchto areálů zahladil.“

I samotný komunistický režim si uvědomoval, že přiznání existence pracovního tábora by mu v očích veřejnosti kladné body nepřinesl. A tak byl pečlivě ukrytý v areálu stavby a ani kolemjdoucí neměli o jeho existenci nejmenší tušení.

Pokud se přece jen trochu ukázal veřejnosti, bylo to v podstatě omylem – jako třeba v propagandistickém snímku „Pomník lásky a přátelství“. V čase 7:45 pracovník zvedne trám a pod ním se objeví baráky pracovního tábora:

V lepším stavu se podle archeologa Jana Hasila obecně dochovávají ty pracovní tábory, které likvidovali buď samotní vězni, nebo nový – už svobodný – režim. Neměli totiž zájem odstraňovat důkazy a také kvůli určité pietě.

Vidění neviditelného

Při pohledu do sondy si netrénované okno všimne leda zbytku jakéhosi potrubí. Archeolog Hasil toho ale vidí podstatně více – třeba na stěnách výkopu:

Čtěte také

Se Stalinem a Gottwaldem na věčné časy aneb Hra na věčnost, která nevyšla

„Tady vidíme, že ten dům, který měl rozměry 10 x 18 metrů, v němž mělo být ubytováno 40 osob, byl vzat buldozerem v podstatě až na základovou spáru. Tu nám tady na těch jednotlivých řezech naznačují pouze takové tmavší skvrny, což jsou pozůstatky takové velice primitivní izolační hmoty dehtokorek, která se vkládala mezi základový výkop a dřevěné kontrukce. No a jako jediný další pozůstatek jsou tady pozůstatky sítí, konkrétně odpadu a přívodu vody do sociálního zařízení, které jsou přirozeně ještě hlouběji než základová spára, a proto unikly tomu úplnému zničení.“

Takové domy v pracovním táboře stály tři. Celkem tam tedy žilo asi 120 vězňů. Podle rozložení tábora ale archeologové odhadují, že se počítalo s jeho možným rozšířením. Sloužil výhradně pro stavbu Stalinova pomníku na Letné. První zmínky o něm se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.

14 fotografií

Co prozradí předměty

V sondách se archeologům podařily najít i předměty jako střepy, kamínky nebo i kus elektrického kabelu. Archeologové nalezené předměty dají do košíků, přiloží k nim štítek, na který napíšou přesnou polohu nálezu, a přenesou do provizorní laboratoře, kterou vybudovali ve stavební buňce hned vedle výzkumné plochy.

Co se v této laboratoři děje, popisuje Ivana Hrušková: „Tady dochází k základnímu ošetření a roztřídění nálezového materiálu. Rozdělujeme to na materiály, jako je stavební keramika, vidíte tu různé dlaždice, střešní krytiny, porcelán. Potom tady máme sklo, třeba obalové, tabulové. Ty materiály se zvlášť zaevidují do počítače, dají se každý zvlášť do svého pytlíku a posílají se potom ke zpracování specialistům na ten který materiál.“

Ivanu Hruškovou zajímají i takové věci, který by laik bez řečí vyhodil. Jako třeba kus elektrického kabelu. „Jsou to elektroinstalační materiály s plastovou bužírkou. A ony datují ty vrstvy. Je to recentní záležitost, a proto se taky evidují, aby byla datovaná ta která vrstva.“

Přímý kontakt s padesátými lety

Archeologové věří, že předmětů najdou mnohem víc. Teď se zaměřují na podsklepenou kuchyň. Tam by mohli nalézt předměty, díky kterým by mohli zrekonstruovat každodenní život zdejších vězňů. A největší radost by archeologům udělal nález skládky odpadu. Právě to, čeho se lidí kdysi zbavovali, nejvěrněji popíše, co kdysi lidé prožívali.

Čtěte také

Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla, myslí si skladatel Kadeřábek

„Archeologie ukazuje tu materiální podstatu fungování těch lidí,“ shrnuje vedoucí výzkumu Hasil a zasnívá se:

„Každý ten člověk měl svoje privátní cíle, svou privátní vizi, a to i člověk, který byl aktuálně zavřen za dráty. Když odhalíte materiální kontext té věci, tak si můžete udělat přesný a na historickém narativu nezávislý obraz o té době. Tímto způsobem si totiž na ta padesátá léta můžete sáhnout.“

Vykopávky na Letné by měly trvat do konce dubna.