Navrácení provedeno zničením. Kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho?

25. srpen 2018
V televizním seriálu Juraje Herze Černí baroni si Andrej Hryc zahrál postavu majora Terazkyho

Pomocné technické prapory byl název pro vojenské jednotky raných 50. let, ve kterých měli být izolováni a převychováváni „nepřátelé lidu“ – od diverzantů přes kulaky a živnostníky až po faráře.

Současně šlo také o zdroj výrazně levné pracovní síly. A také námět pro jeden z nejslavnějších českých humoristických románů: Švandrlíkovy Černé barony.

PTP - Pomocné technické prapory

Historie pétépáků, zvaných podle barvy svých výložek černí baroni, je – při započítání útvarů předchozích a následných – dosti složitá, naším tématem je však jejich nejslavnější literární zpracování, román Černí baroni.   

Jejich autor, humorista Miloslav Švandrlík, u těchto jednotek (přesněji řečeno těch pokračovatelských) sloužil a záměr napsat román z tohoto prostředí v něm zrál poměrně dlouho. Ostatně bylo jasné, že takováto kniha nebude mít šanci vyjít a svému autorovi by mohla způsobit značné potíže. Přátelé však naléhali a také doba se pozvolna měnila a režim s ní, takže na počátku 60. let začal Švandrlík na románu Černí baroni pracovat.

Pěmetní deska věnovaná členům pomocných technických praporů v Chrudimi

Samizdaty a uvědomělí soudruzi

Pak přišel rok 1968 a s ním reálná možnost knihu vydat. Švandrlík vzpomíná, jak mu nakladatel po sovětské invazi sebral rozepsaný rukopis, který pak ještě stačil vyjít v dubnu 1969 (měsíc nástupu Gustáva Husáka k moci!) coby „první díl“. Švandrlík ovšem v psaní pokračoval, ale ze zbylé části rukopisu (tzv. druhý díl) mohl už pouze předčítat v Semaforu v pořadech Šimka a Grossmanna. Druhé vydání bylo na počátku normalizace zabaveno a kniha pak vycházela pouze v exilových nakladatelstvích.

Televizní seriál Černí baroni, natáčení. Karel Heřmánek, Vítězslav Jandák a režisér Juraj Herz

Velké množství samizdatově vydaných Černých baronů rozmnožovaných na těch nejroztodivnějších místech, často dokonce výrazně uvědomělými soudruhy, vedlo v 70. letech Státní bezpečnost k vyšetřování, jehož součástí byl také výslech autora i ilustrátora Neprakty. 

V pořadu se dozvíte, jak vyšetřování Miloslava Švandrlíka dopadlo, kdo byl předobrazem slavného majora Terazkyho, a že většina reálií o něm – včetně těch nejneuvěřitelnějších – byla pravdivá. Dále jak na knihu reagoval raně normalizační – a čerstvě založený - týdeník Tribuna, jak vzniklo autorovo literární jméno Kefalín a dozvíte se také, jakou závratnou kariéru udělal v reálu redaktor časopisu Rudá vatra Dušan Jasánek a jakou pozici zastával v listopadových dnech roku 1989.

V pořadu zazní ukázky z pamětí Miloslava Švandrlíka i z rozhovorů, které s ním na počátku 90. let natočil Československý rozhlas, dále pak úryvky z dobového tisku, odborné literatury a rozhlasového archivu.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý