Hanzelka bez Zikmunda. Kdo byl jeden slavný cestovatel bez druhého? Politik, aktivista a obránce lidských práv

Co vás napadne, když se řekne Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr, Zikmund a Hanzelka? Ano, jsou to dobře známé dvojice umělců, herců, cestovatelů, u kterých, když vyslovíme jedno jméno, automaticky nám vyvstane na mysl to druhé.

Čtěte také

Rok 1947: Vzhůru do světa! Hanzelka a Zikmund vyrážejí na cestu

Zkrátka k sobě patří. Jakoby jeden bez druhého ani nemohli být. Jenže byli.

Ve všech těchto případech fungovali také jako samostatné osobnosti kulturního či veřejného života, případně v páru s někým jiným. Až ten původní rozdělila emigrace, smrt či politické poměry. Ani cestovatelská dvojice Zikmund a Hanzelka nebyli neoddělitelná „siamská dvojčata“. I když to tak mohlo zpočátku vypadat.

Nerozlučná posádka kopřivnické Tatry

Na cestách spolu strávili léta, další zpracováváním materiálů, které si dovezli. První cesta cestovatelské dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka trvala tři roky. Vyrazili v sedmačtyřicátém a vrátili se v roce 1950, projeli 48 zemí v Evropě, Africe, Americe. Na druhou, pětiletou cestu po Asii a Oceánii vyjeli v roce 1959.

Čtěte také

Hanzelka a Zikmund – zvláštní osud autorů Zvláštní zprávy

Ze svých výprav připravili pro rozhlas stovky reportáží. Natáčeli filmy, psali knihy, publikovali články. Vznikly ale i výstupy, které podléhaly tomu nejpřísnějšímu utajení.

Byly jimi tzv. Zvláštní zprávy, které popisovaly hospodářskou a politickou situaci v některých zemích, kterými projížděli, ve srovnání s Československem. Vůbec nejvýbušnější byla ta poslední, čtvrtá, která se nesetkala s pochopením zvláště u těch, kterých se přímo týkala, v Sovětském svazu.

„Prohlásili, že je to vůbec nejsurovější a nejnepřátelštější antisovětský pamflet, jaký kdy byl napsán,“ vzpomínal později Jiří Hanzelka.

Socialismus s lidskou tváří Jiřího Hanzelky

Když po zkušenosti z cest pochopil, jak socialismus v praxi funguje, nebo spíš nefunguje, rozhodl se na něm sám aktivně zapracovat. Do té doby přesvědčený sociální demokrat Jiří Hanzelka vstoupil do komunistické strany. To bylo v roce 1963.

A v roce 1968 se stal známou a aktivní tváří reformního hnutí, dokonce natolik viditelnou, že zaznívaly hlasy „Hanzelka na Hrad“. A nebylo jich málo.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Tři výročí Hanzelky a Zikmunda

Jenže přišel srpen 1968 a Hanzelka jako aktivní a viditelný reformátor musel z politického i pracovního života zmizet. A Zvláštní zpráva č. 4 o SSSR mu jen přitížila.

Celých 13 let nemohl sehnat práci. Komunistický režim Jiřímu Hanzelkovi sice znemožnil cestovat a pracovat, ale rozhodně nezlomil jeho smysl pro spravedlnost, svobodu a lidská práva.

Byl jedním ze signatářů Charty 77 a nechyběl ani mezi mluvčími při demonstraci na Václavském náměstí 24. listopadu 1989.

Jaké byly jeho další aktivity a jak vnímal změnu politického režimu? Také to si můžete poslechnout v Archivu Plus.

Cestovatelská dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka|foto:Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně