Hanzelka bez Zikmunda. Kdo byl jeden slavný cestovatel bez druhého? Politik, aktivista a obránce lidských práv
Už je to 20 let co Jiří Hanzelka 15. února 2003 opustil svět, který téměř celý procestoval. Alespoň v první části svého aktivního života. V té druhé nasměroval aktivity od cestování poněkud jinam. Částečně ze své vůle a částečně z vůle totalitního režimu, který se nejdřív snažil polidštit.
Co vás napadne, když se řekne Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr, Zikmund a Hanzelka? Ano, jsou to dobře známé dvojice umělců, herců, cestovatelů, u kterých, když vyslovíme jedno jméno, automaticky nám vyvstane na mysl to druhé.
Čtěte také
Zkrátka k sobě patří. Jakoby jeden bez druhého ani nemohli být. Jenže byli.
Ve všech těchto případech fungovali také jako samostatné osobnosti kulturního či veřejného života, případně v páru s někým jiným. Až ten původní rozdělila emigrace, smrt či politické poměry. Ani cestovatelská dvojice Zikmund a Hanzelka nebyli neoddělitelná „siamská dvojčata“. I když to tak mohlo zpočátku vypadat.
Nerozlučná posádka kopřivnické Tatry
Na cestách spolu strávili léta, další zpracováváním materiálů, které si dovezli. První cesta cestovatelské dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka trvala tři roky. Vyrazili v sedmačtyřicátém a vrátili se v roce 1950, projeli 48 zemí v Evropě, Africe, Americe. Na druhou, pětiletou cestu po Asii a Oceánii vyjeli v roce 1959.
Čtěte také
Ze svých výprav připravili pro rozhlas stovky reportáží. Natáčeli filmy, psali knihy, publikovali články. Vznikly ale i výstupy, které podléhaly tomu nejpřísnějšímu utajení.
Byly jimi tzv. Zvláštní zprávy, které popisovaly hospodářskou a politickou situaci v některých zemích, kterými projížděli, ve srovnání s Československem. Vůbec nejvýbušnější byla ta poslední, čtvrtá, která se nesetkala s pochopením zvláště u těch, kterých se přímo týkala, v Sovětském svazu.
„Prohlásili, že je to vůbec nejsurovější a nejnepřátelštější antisovětský pamflet, jaký kdy byl napsán,“ vzpomínal později Jiří Hanzelka.
Socialismus s lidskou tváří Jiřího Hanzelky
Když po zkušenosti z cest pochopil, jak socialismus v praxi funguje, nebo spíš nefunguje, rozhodl se na něm sám aktivně zapracovat. Do té doby přesvědčený sociální demokrat Jiří Hanzelka vstoupil do komunistické strany. To bylo v roce 1963.
A v roce 1968 se stal známou a aktivní tváří reformního hnutí, dokonce natolik viditelnou, že zaznívaly hlasy „Hanzelka na Hrad“. A nebylo jich málo.
Čtěte také
Jenže přišel srpen 1968 a Hanzelka jako aktivní a viditelný reformátor musel z politického i pracovního života zmizet. A Zvláštní zpráva č. 4 o SSSR mu jen přitížila.
Celých 13 let nemohl sehnat práci. Komunistický režim Jiřímu Hanzelkovi sice znemožnil cestovat a pracovat, ale rozhodně nezlomil jeho smysl pro spravedlnost, svobodu a lidská práva.
Byl jedním ze signatářů Charty 77 a nechyběl ani mezi mluvčími při demonstraci na Václavském náměstí 24. listopadu 1989.
Jaké byly jeho další aktivity a jak vnímal změnu politického režimu? Také to si můžete poslechnout v Archivu Plus.
Související
-
Karel Hvížďala: Miroslav Zikmund, nepolitický politik a cestovatel
„Politika mě vždy zajímala. V rozhovorech vyjadřuji svoje názory, ale nechci ji dělat pod hlavičkou jakékoli partaje. Jsem sice člověk politický, ale zároveň apolitický.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
