Hanzelka a Zikmund – zvláštní osud autorů Zvláštní zprávy
Dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byla v dobách své slávy v 50. a 60. letech minulého století i v období normalizace, kdy oba její protagonisté nesměli cestovat ani publikovat, vnímána vždy společně. Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund.
Jiří Hanzelka se narodil 24. prosince 1920 ve Štramberku. Vystudoval obchodní akademii a poté navštěvoval Vysokou obchodní školu, kterou mohl dostudovat až v roce 1946.
Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Také on po maturitě studoval Vysokou obchodní školu a kvůli uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 ji mohl dostudovat až v roce 1946. Na této škole se Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka seznámili.
Rok 1947: Vzhůru do světa! Hanzelka a Zikmund vyrážejí na cestu
Touha poznat svět vedla dva neznámé mladé inženýry, kamarády z vysokoškolských studií, k myšlence uskutečnit cestu kolem světa. Na svou první pouť vyrazili Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka 22. dubna 1947.
V letech 1947–1950 podnikli cestu do Afriky a Jižní Ameriky, která založila jejich cestovatelský věhlas. Druhou cestu – po Asii a Oceánii – uskutečnili v letech 1959–1964.
Společně napsali mnoho knih o svých cestách, které vyšly ve vysokých nákladech u nás i v zahraničí, a natočili velké množství filmového materiálu, na jehož základě vznikla řada filmů krátkometrážních, televizních i několik celovečerních.
Na konci 60. let se angažovali při pokusu o reformu komunistického systému, poté nesměli cestovat ani publikovat.
Jiří Hanzelka podepsal Chartu 77. Jejich knihy směly u nás vycházet znovu až po roce 1989 a v tomto období obdrželi řadu ocenění a vyznamenání. Jiří Hanzelka zemřel v Praze 15. února 2003.
Sovětský svaz po Stalinovi
V našem pořadu je hlavní důraz položen na Zvláštní zprávu číslo 4. V době své cesty po Asii a Oceánii napsali Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund celkem čtyři zvláštní zprávy (snažili se v nich osvětově i systémově působit na naše vedoucí stranické funkcionáře a zprostředkovat jim důležité informace).
Čtěte také
První zpráva byla věnována západní Nové Guinei, druhá Indonésii a třetí Japonsku. Choulostivá Zvláštní zpráva číslo 4 pak byla věnována Sovětskému svazu.
Autoři se v ní snažili postihnout unikátní stav sovětské společnosti v první polovině 60. let. Ačkoliv má text velmi zdrženlivý tón, je kniha velmi výbušným materiálem.
Přibližuje Sovětský svaz ve složitém hledání „nové cesty“ po stalinské etapě. V době jejich cesty byl navíc generální tajemník sovětské komunistické strany Nikita Sergejevič Chruščov nahrazen ve funkci Leonidem Iljičem Brežněvem.
Váhavá a velmi nedůsledná chruščovovská destalinizace pak byla postupně nahrazena stejně opatrnou brežněvovskou restalinizací, tedy tím, co bylo za pozdější perestrojky nazýváno obdobím stagnace.
Sovětská věrchuška se tehdy snažila dlouhodobě reformovat systém krvavé hrůzovlády úzkého okruhu stranické špičky (v tomto případě Stalina a jeho nejbližších spolupracovníků) na vládu stranické nomenklatury, která by už nebyla udržována v neustálém strachu vládnoucí špičkou.
Trvalo to 20 let
Hanzelka a Zikmund ve své zprávě zachycují takřka celospolečenskou rezignaci na řešení problémů, praktiky potěmkinovských vesnic (nejen pro zahraniční „hosty“, ale zjevně – a dosti často – i pro místní stranické funkcionáře).
7× Miroslav Zikmund! Otestujte, jak dobře znáte slavného cestovatele
Miroslav Zikmund letos 14. února oslaví neuvěřitelné 100. narozeniny. V téhle republice snad neexistuje nikdo, kdo by slavného cestovatele (a polovinu nerozlučného dua Hanzelka–Zikmund) neznal. Opravdu o něm ale víte všechno? Vyzkoušejte si náš test a připomeňte si cesty i životní příběhy Miroslava Zikmunda.
Jejich text je plný konkrétních příkladů nefunkčnosti komunistického režimu a současně i jakousi učebnicí systémového myšlení, neboť zjištěné poznatky zasazuje do širšího kontextu.
Text zprávy obdrželo několik našich komunistických vůdců, včetně tehdejšího prvního tajemníka Ústředního výboru KSČ Novotného a premiéra Lenárta a překlad do ruštiny obdržel i Leonid Iljič Brežněv.
Zprávu „prostudovali“ jeho poradci a již tehdy byli oba cestovatelé vnímáni jako nepřátelé Sovětského svazu.
Jejich informace, postřehy a systémové analýzy z první poloviny 60. let byly v Sovětském svazu akceptovány až v průběhu rozvinuté perestrojky. Oficiálně u nás kniha vyšla až v roce 1990.
V pořadu uslyšíte ukázky z knihy Zvláštní zpráva číslo 4 a zvukové ukázky z unikátního archivu Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.
Ten obsahuje jejich pořady – natáčené z rozhlasového vysílání – které se v archivu Českého rozhlasu v původní podobě nedochovaly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka