V těžké době se najdou vůdci i cesty, o kterých jsme dosud nic netušili, myslí si antropolog a cestovatel Zelený

V pořadu Osobnost Plus dodává: „A společnost navázaná na zdroje bude přirozeně ubývat… Teď klesáme a vrchol je někde za námi… Jsme v nesnázích a sliby politiků jdou najednou stranou – protože už jde o život.“ Ale doba si podle Zeleného stejně vůdce najde.

Čtěte také

Greta pláče na špatném hrobě, svět je komplikovanější, říká antropolog Mnislav Zelený

„To byl i případ Winstona Churchilla, který se najednou objevil jako deus ex machina. Když se podíváme do historie, tak to tak v tvrdých dobách bylo vždy – našel se vůdce, který tady dřív nebyl.“ 

Antropolog a cestovatel už před léty varoval před naší okázalou spotřebou. Tvrdil, že se musíme omezit – a přišel covid a pak válka na Ukrajině.

„Já vždy všude vidím jak zlo, tak dobro. A jak říkala má babička: ,Z každé špatné situace si vezmi to dobré‘… Takže dobro i zlo je všude a jedno nemůže být bez druhého. V této době, o které se říká, že je těžká, tak se naopak vykrystalizují věci, jako náš vztah k přírodě, vztah ke spoření, vztah k tomu být skromnější.“ 

Období bídy a blahobytu

„Indián je zvyklý na období blahobytu a bídy. Je vázán na přírodu – na sluníčko, Měsíc, na to jestli je mnoho nebo málo ryb. Žije v cyklech a ví, že zas přijde to období blahobytu a příroda ho nezklame. Ale my s přírodou trošku manipulujeme a tak bohužel ztrácíme přirozené kontakty,“ popisuje. 

„Indiáni dělají vše proto, aby přežili. Ve svých mýtech říkají, že musí přežít, protože vědí, že zas vzejde jitro, bude sluníčko, zas ta voda poteče a stromy pokvetou.“

Čtěte také

Čínský režim chytře, podle a zákeřně vymývá lidem mozek „mírným blahobytem“, vysvětluje sinolog Reismüller

Jejich společnost se tak ale podle antropologa a cestovatele nikam nevyvíjí. „Ona nekvete, je pořád stejná. Protože jejich děti chtějí žít stejně jako jejich dědové a otcové. Nechtějí žít líp a radostněji. My v sobě máme zakódováno, že děláme vše proto, aby se naše děti měly lépe. Tak ale indiáni nepřemýšlejí. My máme zakódováno, že někam směřujeme – oni ale nesměrují nikam,“ popisuje. 

„A když přijde těžká doba, tak se zas najdou jiné cesty, o kterých teď ani nevíme, netušíme, že existují. Netušíme, jaké máme například přírodní zásoby nebo že se objeví nové léky a tak dál. Ta doba si zas něco najde, něco vyhlédne. Čili já věřím v to, že zlo, ta špatná doba, vykrystalizuje k našim novým vztahům k přírodě, kde pak najdeme třeba i nové zdroje,“ doplňuje Zelený. 

Podle cestovatele a antropologa jsme si vybudovali civilizaci s nějakou kulturou a tradicemi. „Samozřejmě, že to vrátit zpátky nelze. Nemůžeme jít takzvaně zpátky na stromy. Ale musíme se snažit vše zkombinovat, ale nepřehánět to, co by nás mohlo zavést do propasti,“ myslí si. 

Green Deal?

Zelený má rád přírodu ale Green Deal považuje za krok stranou. „Naše technologická civilizace všechno trošku pokroutí a v politických záležitostech, které vypadají hezky, ekologicky, je to jen politikum. Obávám se, že jsou v tom zas skryté zájmy ,party‘ lobbistů a zas bude něco dobrého zneužito pro ,jinou partu‘.“ 

Čtěte také

Na Green Deal teď není čas. Využijme obnovitelné i uhelné zdroje, navrhuje Tošenovský z ODS

Politici tak podle něj vlastně nikdy nic nevyřeší. „Protože politik nejedná v dlouhodobém horizontu, ale jen po čtyřech letech. Proto si myslím, že jsou krátkozrací,“ tvrdí s tím, že každý nově zvolený politik na svém úřadě vymete to, co dělal jeho předchůdce – přitom zmizí ale i mnoho věcí, které byly dobré. 

„Když indiáni potkají stádo kanců, nemohou postřílet všechny, stejně jako myslivci u nás, aby je prodali. Indiáni nevědí, co to je byznys, a vezmou si jen jednoho. Oni nechtějí žít líp, ale chtějí přežít,“ přirovnává. 

Zelený by tak navrhoval, aby existovala Rada moudrých, která by například na 50 let zajistila kontinuitu. „A dávala by pokyny politikům – to je samozřejmě něco zcela nereálného.“ 

Antropolog a cestovatel Mnislav Zelený také vzkazuje všem mladým, kteří po světě demonstrují za zlepšení klimatu, že si to ale musejí zajistit oni sami. Tvrdí: Žádné stipendium, vzít batůžek, makat, vydělat si a pak studovat. Víc si už ale poslechněte sami v audiozáznamu pořadu Barbory Tachecí.