Evropa trpí syndromem Petra Pana. Aby byla konkurenceschopná, musí se nebát růst, tvrdí analytik Daněk

31. leden 2025

Evropská komise představila kompas konkurenceschopnosti, kterým chce řešit drahé energie, závislost na dovozech fosilních paliv nebo rostoucí vliv Číny. Jeho hlavní zásadou je méně byrokracie, více inovace. „Cíle jdou správným směrem, problém je, že papír snese hodně. A Evropa je dobrá v malování si velkolepých strategií,“ připomíná zástupce ředitele think-tanku Europeum a někdejší zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.

Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Viktorem Daňkem z think-tanku Europeum

„Vybavuji si lisabonskou strategii, která tvrdila, že se do roku 2010 Evropa stane nejlépe konkurenceschopným kontinentem na světě. A skutek utek,“ porovnává Daněk. „Ale nechtěl bych být úplně pesimistický, protože si myslím, že období, ve kterém Evropská komise s plány přichází, je nadmíru výhodné pro opravdu radikální změnu.“

Vzhledem k válce na Ukrajině, rostoucímu vlivu Číny nebo znovuzvolení Donalda Trumpa si Evropa uvědomuje své nedostatky. A zároveň má k dispozici i celou řadu podnětů pro zlepšení. Posledním z nich byla zpráva Maria Draghiho analyzující současné největší problémy.

Čtěte také

„Je bolestivé dívat se na tvrdá data o tom, jak rychle nám ujíždí vlak a jak hluboce se rozevírají nůžky mezi Spojenými státy a Evropou v konkurenceschopnosti,“ podotýká analytik. „Klíčové je dobře analyzovat, kde problémy leží, a neunášet se populistickými zkratkami, jako se to děje v české debatě.“

Jedním z kroků, který Evropu čeká je zefektivnění inovací a snížení byrokratické zátěže, které uvolní ruce podnikatelům a umožní jejich podnikům snazší rozvoj a růst.

„Evropa trpí syndromem Petra Pana. Malé firmy se bojí vyrůst jako chlapec v Zemi Nezemi, aby nepřišel o svůj pohádkový svět,“ přirovnává Daněk. „Evropské firmy vidí, že když vyrostou, tak na ně dopadnou nové byrokratické povinnosti, a tak raději záměrně stagnují, aby si udržely svoji výhodu malého podniku.“

Opustí průmysl Evropu?

Dalšími překážkami, které Evropská unie na cestě za konkurenceschopností bude muset překonat, je nízká míra kooperace členských států a nejednotnost trhu.

Naopak zdánlivě se příklonem k inovacím a podpoře konkurenceschopnosti Evropská unie vzdaluje od zelené politiky, na kterou minulá Komise kladla velký důraz.

Čtěte také

„Vzniká dojem, že Green Deal je mrtvý a celý svět odchází od dekarbonizace. Tak to není,“ vysvětluje Daněk.

„Ke klimatické dohodě v Paříži se připojily prakticky všechny státy světa a odstoupil jeden jediný. Drtivá většina států světa stále pokračuje v tom, k čemu se zavázala. Čína investuje naprosto masivně, protože pochopila, že tam běží ten zajíc, tam je budoucnost technologických inovací.“

Podle Daňka musíme přestat lpět na automobilovém průmyslu a investovat i do dalších, protože přesně to dělají Spojené státy i Čína. Inovace jsou nyní jedinou možností Evropy, jak spojit udržitelnost a konkurenceschopnost.

„Nejhorším výsledkem dekarbonizace by byla deindustrializace Evropy. Před tím také varuje Draghiho zpráva, že evropský průmysl opustí Evropu a bude vyrábět jinde, a tedy vypouštět emise jinde,“ konstatuje Daněk.

Trump rozděluje a panuje

Kromě konkurenceschopnosti by se Evropská unie měla snažit o jednotnost i z politických důvodů. Dá se totiž předpokládat, že nově zvolený americký prezident bude na starém kontinentu hledat sobě rovného diplomatického partnera a tím může poškozovat zájmy celku.

Čtěte také

„Partnerem na straně Evropy by měla být Evropská komise, ale Donald Trump s ní nebude chtít jednat a bude si vybírat ty, kteří jsou mu názorově blízcí. Může to být Giorgia Meloniová v Itálii, může to být Viktor Orbán Maďarsku,“ domnívá se analytik. „Bude jim určitě nabízet výhodné podmínky, aby ukázal, kudy mají směřovat ti ostatní, chtějí-li si naklonit jeho pozornost.“

Už nyní je totiž patrné, že jedním z Trumpových zájmů je rozdělovat Evropu a navazovat spolupráci pouze s pro něj výhodnými partnery. Aby se tak nedělo, musí zůstat členské státy jednotné, což stěžují výsledky voleb v některých členských státech.

„V minulosti byl Viktor Orbán u jednacího stolu osamělým a drtivá většina ho vždy dokázala přesvědčit, aby ustoupil. Ale Orbánovi přibývají spojenci a obávám se, že Evropa se blíží do takové chvíle, kdy sice přesně ví, co by měla dělat, ale nebude toho schopná,“ uzavírá Daněk.

Do čeho by měla Evropa investovat? Je připravená na obchodní válku? A jak může posílit svoji bezpečnost? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Michael Rozsypal.

autoři: Michael Rozsypal , esta

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.