Greta pláče na špatném hrobě, svět je komplikovanější, říká antropolog Mnislav Zelený

24. březen 2020

Pravidelně jezdí mezi jihoamerické indiány a jejich kulturu respektuje, i když se jedná třeba o ženskou obřízku. Svět se podle něho řítí do záhuby, ale zastavit to prý nejde. (repríza)

„Mladí lidé mají právo se bouřit a bojovat na barikádách,“ říká etnolog a antropolog Mnislav Zelený k ekologickým protestům studentů. „Někdy by se ale měli zamyslet nad tím, jestli je jejich nedostatek zkušeností nezavádí na slepou cestu.“ Gretě Thunbergové tedy nechce brát její ideály, ale domnívá se, že pláče na špatném hrobě.

Čtěte také

Podle Zeleného totiž svět vypadá trochu jinak, než jak si ho mladá generace představuje. „Tím, jak zpohodlněli a mají všechno, tak si myslí, že všechno funguje na rozkaz. Všem bych jim přál, aby se vydali s batohem do džungle na konec světa a poznali, co je to život a co znamená o něj bojovat.

Každá kapka dělá moře

I když souhlasí s tím, že dnešním konzumním způsobem života se lidstvo řítí do záhuby, zastavit to prý nejde. Přesto bychom se ale měli snažit to alespoň zpomalit.

„Každý přitom musí začít u sebe a bez ohledu na to, co se kolem něj děje. To je to samé, jako když se budeme vymlouvat, že nemusíme třídit odpad, když v Indii ho plavou v řekách tuny. Musíme si uvědomit, že každá kapka dělá moře. Samozřejmě, že je to dost lichá naděje, ale nevidím jiné cesty.“

Politikům Zelený v tomto směru nedůvěřuje. „Nevěřím, že ve svých několika volebních obdobích vidí budoucnost lidstva,“ glosuje.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Mnislavem Zeleným. Mluvili také o tom, jak se indiáni dívají na bílého muže, který si podmanil svět, nebo proč si myslí, že je přistěhovalectví pro Evropu rizikové.

autoři: Barbora Tachecí , marz

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.