„Když nemůžu psát, tak nežiju.“ Josef Škvorecký si zvolil život v Kanadě, svět otevřel mnoha autorům
„Já jsem spisovatel, a když nemůžu psát, tak vlastně nežiju,“ prohlásil Josef Škvorecký a zůstal po roce 1969 v Kanadě. Díky němu mohly psát desítky dalších zakázaných československých literátů. Sám patřil k našim nejoblíbenějším spisovatelům a nezměnilo se to ani po emigraci. Ačkoliv komunistický režim by jej nejraději vymazal nejen z čítanek, jak připomíná pořad Archiv Plus.
Už svým prvním románem Zbabělci, který vyšel v roce 1958 a popisoval květnovou revoluci očima mladého zamilovaného milovníka jazzu, popudil Škvorecký komunistický režim.
Tehdy ještě dostal druhou šanci, nebo za ni spíš vděčil uvolněnějším 60. letům. Svou emigrací do Kanady v roce 1969 si to však s režimem rozházel už definitivně.
Čtěte také
„Já jsem věděl, že kdybych tady zůstal, tak bych měl jenom tři možnosti. Buď provést nějakou tu formu sebekritiky a potom psát věci, který se vydávat daly, což jsem dělat nechtěl,“ popsal své rozhodování ohledně emigrace v pořadu Opožděné rozhovory v květnu 1990.
„Druhá možnost byla dělat disidenta, psát do šuplíku, jako jsme to dělali v padesátejch letech. Ale mně už bylo pětačtyřicet a nechtěl jsem žít zase takhle v podzemí,“ pokračoval tehdy Škvorecký.
„Třetí možnost byla přestat psát. No ale já jsem spisovatel a já když nemůžu psát, tak vlastně nežiju,“ dodal.
Čechokanaďan srdcem i duší
Jako vystudovaný anglista a překladatel se zaměřením na anglo-americkou literaturu neměl Škvorecký s uplatněním v Kanadě problém. Přednášel na torontské univerzitě, vedl semináře tvůrčího psaní a kromě toho psal vlastní knihy.
Čtěte také
A Kanada mu navíc přirostla k srdci.
„Já se cítím v Kanadě opravdu velice doma, ale vůbec mně nepřipadá, že bych se tím nějak zpronevěřoval starý vlasti. To je specifikum severoamerického kontinentu, že vás nikdo nenutí být věrnej tomu za cenu, že budete nevěrnej někomu jinýmu,“ řekl koncem 70. ve vysílání Svobodné Evropy.
A své někdejší vlasti věrný skutečně zůstal. Kromě toho, že psal česky, tak Čechoslovákům z éteru nezmizel ani jeho hlas, i když už nezazníval z oficiálního rozhlasu, ale rušeně a zašuměle prostřednictvím Hlasu Ameriky.
V rozhlasovém archivu má Škvorecký bohaté zastoupení a zachovalo se toho víc než jen jeho literární tvorka. Spisovatel poskytl řadu rozhovorů, byl hostem, moderátorem nebo i autorem mnoha pořadů. A to už od první půlky 60. let, kdy patřil mezi nejznámější literární osobnosti u nás.
Exiloví nakladatelé
Škvoreckého manželka Zdena Salivarová se s pobytem v daleké cizině smiřovala podstatně hůře než její muž. Stesk po domově byl také jednou z motivací, které vedly k založení nakladatelství ’68 Publishers. Vzniklo v roce 1971 a vydávalo knihy českých a slovenských autorů, kteří byli v Československu zakázaní.
Čtěte také
Kupovali si je nejen exulanti, ale různými neoficiálními cestami se dostávaly také do komunistického Československa. Během dvou desetiletí vydalo jejich nakladatelství přes 220 děl, z nichž většina by jinak zůstala v onom pomyslném šuplíku nebo rovnou nevznikla vůbec.
Josef Škvorecký a Zdena Salivarová se tak o kvalitu české literatury v komunistické éře zasloužili jako málokdo jiný.
Jak Josef Škvorecký prožíval 60. léta v Československu a jak později vypadal jeho pobyt v Kanadě? Poslechněte si Archiv Plus, který připravila Naďa Reviláková.
Související
-
Je správné opustit svou zemi?
Pokud nakonec emigrujete, tak z jakých důvodů? Na podobné otázky hledá odpověď publicista Pavel Hlavatý na příkladu osudů Josefa Berana, Jana Čepa nebo Josefa Škvoreckého.
-
Únor 1990 – Výprava do Ameriky jako triumf revoluce
Přesně čtvrt roku po 17. listopadu se z pražské ranveje odlepily iljušiny a pořád ještě novopečený prezident Václav Havel se s doprovodem vydal na svou nejslavnější cestu.
-
Medový zvuk saxofonů. Jazzové prolínání životem a tvorbou spisovatele Josefa Škvoreckého
Před 10 lety zemřel v kanadském Torontu legendární spisovatel a překladatel Josef Škvorecký. Jednoho z nejvýraznějších českých autorů připomínáme ve Večeru na téma.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.