Škvoreckého Tankový prapor se před 30 lety točil de facto nelegálně

19. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Škvorecký

Obrněná vozidla, vojenská kapela, ohňostroje a na závěr velké překvapení. Tak vypadala 29. května roku 1991 slavnostní premiéra filmu Tankový prapor, natočeného podle románu Josefa Škvoreckého.

„Máte spojení? Nefunguje? Řekněte na rovinu, že mi ho neumíte navázat! Myslíte si, že to máte za pár, co? Abych vám to neprodloužil!“ řval nadporučík Růžička v podání Miroslava Donutila na mazáky ze své roty.

Ti ale měli až po krk nekonečných cvičení tankového praporu i buzerace svých velitelů. Hrdinou příběhu z počátku 50. let je přitom Škvoreckého alter ego Dan Smiřický, kterého ve filmu ztvárnil Lukáš Vaculík. Na scénáři spolupracovali Radek John a režisér Vít Olmer.

Točil se de facto nelegálně

Podle Jana Křipače z Národního filmového archivu v Praze, šlo o vůbec první snímek od roku 1945, který se v Československu vyrobil v soukromé produkci.

Československý film byl totiž v roce 1945 znárodněn a trvalo víc než 40 let, než došlo ke změně poměrů. Snímek produkovala společnost Bonton, byl to její první hraný celovečerní film a točil se vlastně nelegálně, protože dosud nebyl přijatý nový zákon o kinematografii.

První scénář vznikl po listopadu ještě na Barrandově, režisér Vít Olmer ho ale s Radkem Johnem přepracovali. Natáčení probíhalo v zimě roku 1990/1991, což podle Jana Křipače dodalo jinak komediálně laděnému snímku i určitou melancholii, která je i v původním Škvoreckého románu.

Převést román do filmové podoby přitom nebylo nic snadného. Čtenáři ho dobře znali už z vydání v nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty Eight´ Publishers i ze samizdatových opisů. Oficiálně v Československu vyšel Tankový prapor v roce 1990 a rázem se stal bestsellerem. A Bonton nijak nešetřil na jeho filmové adaptaci. Rozpočet filmu byl kolem 15 milionů korun, což byla na tu dobu mimořádně vysoká částka.

Škvorecký přiletěl na premiéru vrtulníkem

Událostí sezóny se pak stala premiéra filmu. První diváky vítali vojáci v růžových helmách, vyhrávala vojenská kapela a nechyběly ani ohňostroje nebo mažoretky. Nakonec ve vojenském vrtulníku přiletěl i autor předlohy Josef Škvorecký. Mezi diváky na premiéře byla také herečka Adina Mandlová.

Film viděly 2 miliony diváků a promítán byl více než 5tisíckrát, což na tu dobu představovalo rekord. Z hlediska návštěvnosti se stal nejúspěšnějším českým filmem po roce 1990. Předstihl i Svěrákova Kolju nebo Obecnou školu.

Kritika ale nepřijala film jednoznačně. „Na jedné straně se objevovaly názory, že film zjednodušuje předlohu, vybírá si pouze atraktivní scény a staví na prvoplánovém vtipu. Podle jiných kritiků šlo však o to natočit zábavný film.  „A to se povedlo,“ uzavírá Jan Křipač z Národního filmového archivu.

Poslechněte si celý díl série 30 let poté Mileny Štráfeldové. 

  • Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související