Tankový prapor i Zbabělci museli nejdřív projít cenzurou. Škvorecký bojoval o řádky i celé kapitoly
V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Jeho knížky stále vycházejí. Jaké ale bylo to, co Josef Škvorecký vydat nesměl? Jeho potýkání s cenzurou je námětem pro pořad Historie Plus.
Čtěte také
Tankový prapor, Hořkej svět, Konec nylonového věku nebo Příběh inženýra lidských duší. Jen namátkou několik knih Josefa Škvoreckého, které jste buď četli, nebo o nich alespoň slyšeli.
Řada z nich vyšla ještě před odchodem manželů Škvoreckých do Spojených států v lednu 1969 – a průměrný, neinformovaný čtenář si do té doby mohl myslet, že Škvorecký patří mezi ty, jehož knížky běžně vycházejí.
Realita byla jiná: Škvorecký sváděl boj o jednotlivé knihy a často doslova o kapitoly, odstavce nebo slova.
Jak v pořadu vysvětlí Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, na cenzuru narazil Josef Škvorecký ještě před únorem 1948 v době, kdy vedl místní studentský časopis. Do roku 1968 nevyšla jediná Škvoreckého kniha, ve které by se tak nebo onak neprojevil zásah cenzury.
V případě Konce nylonového věku, prózy věnované událostem bezprostředně po únoru 1948, ale o žádné drobné úpravy nešlo – kniha nemohla napoprvé vůbec vyjít, protože byla označena za pornografii.
Zbabělci v roce 1958 a později
Legendární je „skandál“ kolem Škvoreckého románu Zbabělci. Autor v něm vykreslil jeden týden – od 4. do 11. května 1945 – v okresním městě na východě Čech. Velkou zkratkou, popsal, co se stane, když se typický maloměšťák potká s velkými dějinami. Zbabělce Škvorecký napsal v letech 1948 a 1949 a vyšli o deset později, v roce 1958.
Reakce kritiky byla zdrcující; velmi jemně řečeno, Škvoreckému byla vytýkána – dobovým slovníkem – ideová nevyhraněnost, antihumanismus a cynismus. Reakce režimu byla jednoznačná, nařídil stáhnout vydanou knihu z pultů knihkupectví a tvářit se, že nikdy nevyšla.
Čtěte také
V archivu mnichovského Rádia Svobodná Evropa se dochoval nedatovaný rozhovor s Josefem Škvoreckým z přelomu 70. a 80. let, kde na dění kolem vydání Zbabělců vzpomínal. Ukázku z rozhovoru si budete moci poslechnout v pořadu Historie Plus.
Neméně komické byly události kolem druhého vydání Zbabělců – a námětem na jiný román by byly peripetie kolem vydání legendárního Tankového praporu. Knížku si nakonec musel Škvorecký vydat v „rodinném“ podniku, ve vlastním nakladatelství v Torontu. K českému čtenáři doma se kniha dostala až po roce 1989.
Od podzimu 1969 vedl Josef Škvorecký na univerzitě v Torontu kurs současného českého divadla a filmu a na anglistice kursy anglické a americké literatury; od roku 1970 i kursy tvůrčího psaní. V roce 1971 byl jmenován mimořádným a v roce 1975 řádným profesorem. V exilu se zařadil mezi úspěšné české autory, na jejichž knížky početná česká komunita ve světě netrpělivě čekala – a vycházely i v mnoha překladech.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. (repríza)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.