Kdo povede ČNB? Prezident otálí, může chtít někomu splatit službu, nevíme nic, kritizuje novinář
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že už má víceméně jasno, koho jmenuje novým guvernérem České národní banky. Debatují ekonom a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigel a komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert
Prezident Miloš Zeman prohlásil, že má jasno, koho jmenuje novým guvernérem ČNB. Je správné, že přísluší toto rozhodnutí pouze prezidentovi? „Byl bych raději, kdyby se tento systém neboural. Jsem přesvědčen, že všichni prezidenti jmenovali guvernéry odpovědně,“ míní ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. „S každým dalším prezidentem může nastat situace, že budeme litovat, že to záleží na vůli jediného člověka,“ reaguje komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert.
A držme sobě a také české koruně palce, abychom tuto otázku nekladli s větší naléhavostí v následujících týdnech, dodává Vainert.
Čtěte také
Možností, jak zajistit, aby v otázce výběru nového šéfa centrální banky mělo hlas více lidí a aby případná chyba neměla zásadní následky, je podle něj víc.
„Kontrasignace premiérem není jediný způsob. Pokud se podíváme na systém nominace ústavních soudců, tam hraje důležitou roli Senát. Některé kandidáty to sice stálo místo, ale z jistého úhlu pohledu se díky tomu pochybné osobnosti ústavními soudci nestaly. Mít takový systém v případě centrální banky by nebylo vůbec na škodu. Mělo by to svá rizika, možná by to některé ekonomy nepustilo do bankovní rady, ale podle mě to stojí za úvahu,“ naznačuje komentátor.
Účastnil jsem se procedur posuzování návrhů kandidátů do Ústavního soudu a byla to zkušenost nedobrá.
Jiří Weigl
Já bych po svých dlouholetých zkušenostech před tím spíše varoval, reaguje na možnost zapojení Senátu do výběru guvernéra ČNB Weigl, který působil deset let ve funkci vedoucího kanceláře tehdejšího prezidenta Václava Klause.
„Účastnil jsem se procedur posuzování návrhů kandidátů do Ústavního soudu a byla to zkušenost nejen pro kandidáty, ale i pro mě nedobrá. Hlavní roli hrály politické argumenty, politický pohled na věc. Posouzení odbornosti, zvlášť v oblasti měnové politiky, nejsou senátní výbory schopné nějak vážně posuzovat,“ míní.
Rusnok má také politickou minulost
Politizace obsazování funkce guvernéra centrální banky je podle Weigla to poslední, co bychom potřebovali. Zároveň ale připouští, že je to trend, který v centrálním bankovnictví ve světě začíná převažovat.
Čtěte také
„Když se podíváme, kdo dnes vede Evropskou centrální banku – Christine Lagardeová – rozhodně není žádná renomovaná ekonomka, ani teoretička, ani praktička. Je to reprezentant politické figury, kterou tam dosadili silní hráči, aby ECB odpovídala vládní politice. Čili taková mainstreamová představa o tom, že centrální banka je striktně nezávislá instituce, která si hlídá svůj cíl, tedy stabilitu cen, stabilitu měny, se vytrácí,“ dodává bývalý vedoucí kanceláře prezidenta.
Rusnok dlouholetým spojencem Zemana, byli ve třech stejných stranách, vedl pro něj vládu bez důvěry. Ta vazba je tam jasná.
Luděk Vainert
Vainert připomíná, že současný šéf ČNB Jiří Rusnok má také politickou minulost.
„Je dlouholetým spojencem Miloše Zemana, byli v podstatě ve třech stejných stranách, vedl pro něj vládu bez důvěry. Ta vazba je tam jasná. A co se týče odbornosti, možná bych se přel o tom, kdo je v moderní ekonomii hlouběji, jestli Christina Lagardeová, nebo Jiří Rusnok. To je velice sporné,“ konstatuje.
Prezidentova vyjádření si odporují
Odhadnout, koho Miloš Zeman jmenuje novým guvernérem ČNB, Vainert nedokáže. Prezidentova vyjádření si podle něj totiž v posledních týdnech odporují.
Čtěte také
„Takže záleží, jaká si vyberete, na co dáte důraz. Jestli na prezidentovo tvrzení, že preferuje člověka se zkušeností z centrální banky. To by ale vyřazovalo Vladimíra Dlouhého, který je v tuto chvíli asi nejvážnějším kandidátem a dává to trochu i najevo. Jindy zase mluví o tom, že centrální banka to dělá dobře, jindy zase mluví, že inflace je nákladová a nemá smysl zvedat úroky. Někdy je dokonce schopný říct, že zvýšení úroků inflaci neovlivnilo. To by znamenalo, že odmítá současnou skvadru, která o tom rozhodovala. Takže vyberte si nějaký z těch výroků,“ říká komentátor a kritizuje:
„Vůbec nechápu, proč prezident Zeman s tím jménem otálí a říká, že to oznámí až v červnu. To nedává smysl. Když mluvil o Rusnokovi, tak jeho nominaci oznamoval měsíce předem, bylo jasné, s čím počítat. Teď není jasné vůbec nic. Jestli to někomu prospívá, tak vůbec ne koruně a centrální bance. Prezident může mít ve svém okolí další závazky, může chtít někomu splatit nějakou službu. Nevíme nic.“
Adept, kterého bude prezident jmenovat, musí mít bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Ta trvá řadu měsíců, minimálně půl roku.
Jiří Weigl
Podle Weigla je prezident rozhodnutý už delší dobu. „Protože adept, kterého bude jmenovat, musí mít bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Ta trvá řadu měsíců, minimálně půl roku. Takže buď to bude někdo ze stávajících členů bankovní rady, kteří ji už mají, nebo ten nový člověk by musel být v mechanismu prověřování už tedy několik měsíců,“ naznačuje.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Tomáš Pancíř.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
