Jan Švejnar: České podniky jsou handicapovány kroky ČNB. A to snižuje tempo hospodářského růstu

19. leden 2022

Inflace, která by v Česku mohla dosáhnout krátkodobě až deseti procent, je podle ekonoma Jana Švejnara takzvaně dovezená a nebude mít dlouhého trvání. „Zatím to vypadá, že hlavní důvody jsou pandemie a s ní zpřetrhané dodavatelské řetězce, námořní doprava, která má problémy, a potom oddálená spotřeba,“ tvrdí Švejnar s tím, že jde o podobný jev euroamerického světa. Nesouhlasí proto s kroky České národní banky. 

„Naše ČNB vykročila do boje s inflací skutečně rázně a v uplynulých měsících několikrát výrazně zvýšila úrokové sazby. Když se podíváme na Evropskou centrální banku, tak ta je drží na nule a to samé platí pro americký Fed, který už sice avizoval, že ty sazby bude muset letos zvyšovat, ale také je drží v blízkosti nuly,“ popisuje Švejnar, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a také ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.

Když Česká národní banka sama ojediněle oproti eurozóně razantně zvýšila své sazby, tak to ochlazuje ekonomický růst.
Jan Švejnar

Bližší je mu přístup americké a evropské centrální banky. „Když Česká národní banka sama ojediněle oproti eurozóně razantně zvýšila své sazby, tak to ochlazuje ekonomický růst a naše ekonomika pak roste pomaleji, než je evropský průměr. A to je špatně a nemá to efekt na inflaci, protože ta je z dovozu a vidíme ji všude ve světě,“ argumentuje a dodává: 

Čtěte také

„ČNB nemůže snížit světovou cenu ropy nebo mědi nebo jakékoliv jiného artiklu. Proto si myslím, že přístup Fedu a evropské banky je správný: Vyčkat, být připraven zasáhnout, jestliže je to potřeba a jestliže se situace bude vyvíjet tak, že ji opravdu může centrální banka zkrotit.“

Česká ekonomika teď roste zhruba polovičním tempem oproti americké. „Já to vidím jako jeden z hlavních důvodů,“ trvá na své kritice Švejnar. 

Naše podniky jsou handicapovány kroky České národní banky. Máme velkou konkurenci v zemích eurozóny.
Jan Švejnar

„Když se zvýší úrokové sazby, tak se zvýší úvěry, zvýší se náklady pro české podniky, které se to potom snaží samozřejmě nějak kompenzovat, a to tam, kde vidí, že mohou. Tak zvýší ceny, což přispívá k inflaci – místo toho, aby se moderovala a snižovala.“

„A hlavním efektem je, že podniky sníží rozsah výroby, mají vyšší náklady. A nejen to. My máme velkou konkurenci v zemích eurozóny, kde podniky tuto nevýhodu nemají, tam se úroková sazba nezvýšila. Takže naše podniky jsou handicapovány kroky České národní banky a to samozřejmě snižuje tempo ekonomického růstu,“ dodává.

Myslím, že pro vládu je to velká příležitost, protože česká ekonomika není tolik zadlužená oproti jiným.
Jan Švejnar

Ke světové inflaci podle Švejnara přispěla i odložená poptávka mezi Američany: 

Čtěte také

„V první části pandemie lidé přestali nakupovat. A později nemohli nakupovat služby, tak brali zboží, to zvýšilo poptávku. A tyto dva faktory plus nedostatečná nabídka způsobuje to, že nastává velká inflace. A jelikož americká ekonomika stále představuje skoro čtvrtinu světové ekonomiky, tak to samozřejmě má vliv.“

Před českou vládou i národní bankou teď podle Švejnara leží úkol, jak nastartovat ekonomický růst: „Samozřejmě to bude těžké. A vláda k tomu chce i snížit výdaje, takže to bude obtížné. Je to výzva. A myslím, že pro vládu je to velká příležitost, protože česká ekonomika není tolik zadlužená oproti jiným.“

Jak by se mohly české univerzity dostat ve světovém srovnání do první až druhé stovky? Na co by se měla zaměřit česká vláda a ministryně pro vědu a inovace Helena Langšádlová (TOP 09)? Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , kac
Spustit audio

Související