Ekonomka Horská: Ministři budou hledat úspory za 40 miliard korun, zbytek pokryje růst ekonomiky

12. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Helena Horská

Programové prohlášení vlády Petra Fialy je málo konkrétní, tvrdí opozice. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím nesouhlasí: „Naopak mi přijde relativně hutné a pro neekonoma, neodborníka až nečtivé. A rozhodně mu nejde vytýkat, že by bylo málo ambiciózní.“ Ze své pozice chválí hlavně směr, ke kterému se vláda zavázala, jako je modernizace, závazek k evropským hodnotám a NATO i plánované úspory na státním dluhu. Ne všeho se ale dá za čtyři roky dosáhnout, dodává.

„Jako ekonom tam vidím mnoho závazků, které by měly pomoci české ekonomice se posunout a vymanit se ze stínu levné ekonomiky závislé na levné pracovní síle. A to k ekonomice, která bude více opřena o přidanou hodnotu, inovace, talent a štíhlejší stát. Také je tam digitalizace státní správy, zjednodušení agend, důraz na vzdělání a členství v EU. Já to vidím spíše pozitivně,“ shrnuje svůj postoj k vládnímu prohlášení Horská.

Vidím mnoho závazků, které by měly pomoci české ekonomice se posunout a vymanit se ze stínu levné ekonomiky závislé na levné pracovní síle.
Helena Horská

Za nekonkrétní naopak zpětně označuje priority předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO), tehdejší programové prohlášení podle ní bylo plné líbivých a marketingově zvládnutých hesel.

Ekonomický růst se čeká vyšší

Vláda se zavázala, že najde úspory ve výši 80 miliard korun, proto se chystá vládnout v rozpočtovém provizoriu. Za první týdny u moci ale dokázala upozornit na pouhé jednotky miliard korun. Odmítla například plošně valorizovat platy státních zaměstnanců, přidala jen některým.

Čtěte také

„Očekávalo se, že nastupující vláda začne právě s platy ve státní správě. Jejich zmrazením se má ušetřit zhruba půl miliardy korun. Nicméně dalších pět až šest miliard korun má jít ve prospěch domácností, které jsou nejvíce postiženy prudkým nárůstem cen energií – na takzvanou mimořádnou pomoc,“ vyjmenovává Horská a vysvětluje, že peníze do rozpočtu přitečou odjinud:

„Máme tady daleko rychlejší růst ekonomiky a inflace, než předpokládalo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO). Takže můžeme očekávat, že naopak z titulu vyšší inflace a, doufejme, také o něco vyššího ekonomického růstu bude státní pokladna v letošním roce bohatší zhruba o 50 miliard korun.“

Jako ekonom připomínám, že ozdravení veřejných financí není cíl na letošní rok, ale dlouhodobý úkol.
Helena Horská

Z toho je ale třeba odečíst například rychlejší a mimořádnou valorizaci důchodů, připomíná ekonomka. „To může pokladnu stát 17,5 miliardy korun. Vlastně nám pořád zbývá najít dalších zhruba 40 miliard korun na úsporách.“

To už bude úkol pro jednotlivé ministry, aby ve svých rozpočtových kapitolách dokázali ušetřit, tvrdí Horská. „Za mě to bude velmi komplikované a na hranicích možného. Jako ekonom připomínám, že ozdravení veřejných financí není cíl na letošní rok, ale dlouhodobý úkol.“

Pomoci ČNB s inflací

Důvod, proč šetřit, vidí Horská hlavně v úspoře na nákladech na zadlužování. Časem se totiž rostoucí úrokové sazby projeví právě i ve splátkách státního dluhu.

Čtěte také

Připomíná také, že šetřit je potřeba kvůli vysoké inflaci. Některé firmy a někteří lidé totiž mají na účtu díky pandemickým opatřením více peněz než dřív. „Za mě je šetření v rozpočtu zodpovědné vůči cenové stabilitě a podaná ruka České národní bance v boji s inflací,“ míní ekonomka.

To všechno se vládě může podařit i bez navyšování daní, shrnuje. „A to i v případě, kdyby zmrazila výdaje na velmi vysoké úrovni zhruba 1900 miliard korun. Pokud poroste ekonomika. To znamená, že porostou daňové příjmy. Je to přijatelné, ale nemáme rezervy,“ uzavírá ekonomka Helena Horská.

Jak hodnotí vládní plány na důchodovou reformu? A proč by se měl kabinet věnovat i zdravotnické reformě? Poslechněte si Řečí peněz Václava Pešičky.

Spustit audio

Související