Země je před rozvratem. Když nic neuděláme, jsme za pět let v rozpočtovém pekle, varuje Bernard

6. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Bernard

Strany budoucí vládní koalice odmítají rozpočet, který přijala vláda ANO a ČSSD. Podle nového premiéra Petra Fialy (ODS) by se měl sestavit nový rozpočet s deficitem 300 miliard korun, tedy asi o 77 miliard méně. „Rozhodnutím rozpočtového výboru jsme překročili Rubikon a je zcela jasné, že budeme muset pro začátek roku použít rozpočtové provizorium,“ říká poslanec Josef Bernard (za STAN).

„Za tři roky – minulý, současný a příští – bychom, pokud neuděláme nic, generovali deficit 1,2 bilionu korun. To jsou, aby si posluchači udělali jasno, v součtu deficity za posledních patnáct let. Včetně období po roce 2008, kdy jsme prožívali nejhorší ekonomickou krizi v historii,“ upozorňuje předseda sněmovního rozpočtového výboru.

Čtěte také

Rozpočtové provizorium by prý mělo trvat nejdále do konce března a podle optimistické varianty, pokud se podaří schválit rozpočet včas, jen do konce února. Podle Bernarda je možné to, že se země ocitne v rozpočtovém provizoriu, chápat i jako vzkaz občanům:

„Země se z hlediska udržování státního dluhu nachází chvíli před rozvratem. Budeme mít dluh zhruba 2,5 bilionu korun a správa dluhu, tedy to, co platíme na úrocích, už dnes činí 50 miliard korun. A pokud neuděláme nic, tak v roce 2023 už to bude 100 miliard,“ zdůrazňuje.

To, co platíme na úrocích státního dluhu, dnes činí 50 miliard korun. Pokud neuděláme nic, tak v roce 2023 to bude 100 miliard.
Josef Bernard

Pokud prý nyní nic neuděláme, tak hrozí, že za pět let bude nutné omezovat sociální služby a výplaty důchodů. Podle končící ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale není možné rozpočet na příští rok snížit, aniž by se škrtalo v sociálních výdajích.

„Zeptal bych se paní ministryně, co tedy budeme za pět let dělat. Je dobré říkat: ‚Máte problém, se kterým si neporadíte.‘ Možná že neporadíme, ale máme vůli a snahu situaci řešit. A když ji nevyřešíme, tak za pět let jsme v rozpočtovém pekle,“ varuje Bernard s tím, že ani poslanci hnutí STAN nezvednou ruku pro omezování sociálních výdajů a důchodů.

Na pokraji krize

Prezident Miloš Zeman by podle Bernarda měl urychleně jmenovat novou vládu, jeho pohovory s kandidáty na ministry označuje za naprosto zbytečné.

Čtěte také

„Karty ve sněmovně jsou jasně rozdané, další zdržování se jmenováním vlády považuji v situaci, kdy nám významně roste inflace a máme energetickou a covidovou krizi, za trošku hazard,“ uvádí s tím, že prezident si je jistě těchto rizik dobře vědom a vládu jmenuje ještě před Vánoci, případně mezi svátky.

Každý ministr by si poté měl detailně projít rozpočet svého rezortu. „Nepovažuji za nejdůležitější hledat hned první rok nějaké úspory, ale důležité je občany edukovat. Tato země se nachází na kraji ekonomické krize a ministři by měli říct, co ve svých rezortech považují za prioritní. A vedle toho samozřejmě hledat i potenciální úspory,“ podotýká.

Ministr financí a další ministři musí projít položku po položce. Je to mravenčí a velmi otravná práce, ale musí se to udělat.
Josef Bernard

Bernard připouští, že alternativou je přijmout rozpočet tak, jak ho navrhla vláda v demisi, a v průběhu roku předkládat pozměňovací návrhy. Sám prý také navrhoval variantu najít v rozpočtu 80 miliard úspor a ty přesunout do vládní rozpočtové rezervy.

Čtěte také

Z legislativního a administrativního hlediska by to bylo jednodušší řešení, nová vláda by tak ale přišla o možnost provést zevrubnou inventuru státních účtů a postavit rozpočet na zelené louce.

„Ministr financí a další ministři musí projít položku po položce. Je to mravenčí a velmi otravná práce, ale musí se to udělat. A kdy jindy to takto zevrubně udělat než při výměně vládní exekutivy,“ upozorňuje.

Lze stabilizovat veřejné finance bez zvyšování daní? A kde chce hledat dodatečné příjmy? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související