Kde má vláda šetřit? Vodítkem jsou nálezy kontrolorů a srovnání se světem, radí ekonomka Zamrazilová

Ekonomka, která rozpočtovou politiku končící vlády dlouhodobě kritizuje, zmiňuje v této souvislosti dvě vodítka.

Čtěte také

Rádi bychom na každém rezortu, v každé kapitole rozpočtu ušetřili 6 procent, uvažuje šéfka TOP 09 Pekarová Adamová

„Prvním je mezinárodní srovnání, kde vyčníváme v tom, jaké peníze vydáváme na jaké účely. A druhé vodítko vidím v nálezech Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Nenajdeme jednu nebo dvě položky, kde bychom získali 50 nebo 60 miliard. To se bude muset skládat po malých jednotkách,“ vysvětluje.

Podle Ferance je snížení rozpočtu na příští rok otázka hodnotového žebříčku příští vlády. „Nevím přesně, jaké mají priority. Pro ně je priorita zrušit slevy na jízdné pro důchodce a studenty. Bavíme se asi o třech miliardách korun. Takže počkám, jaké návrhy předloží,“ podotýká.

Pro ně je priorita zrušit slevy na jízdné pro důchodce a studenty. Bavíme se asi o třech miliardách korun. Počkám, jaké návrhy předloží.
Milan Feranec

Nová vláda chce šetřit především na provozních výdajích státu. Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) řekl, že by každému ministrovi dal za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent.

Čtěte také

Příští rok ušetříme asi 80 miliard, cílem je splnění maastrichtských kritérií, nastiňuje Stanjura

„Pokud bereme, že jsou to provozní úspory ústředních orgánů státní správy, těch šest procenty by byly úspory asi čtyři až pět miliard korun. To je ještě hodně daleko do těch 100 miliard,“ upozorňuje Feranec.

Zamrazilová souhlasí s tím, že se na provozních výdajích nedají ušetřit desítky miliard korun, ale je přesvědčená, že úspory šest procent jsou realizovatelné. „Například náš úřad našel pro příští rok dobrovolně úsporu v provozních výdajích 10 procent. Je to opravdu o efektivnosti, ale také o tom, že je státní správa přebujelá. A samozřejmě se to hledá velmi těžko,“ konstatuje šéfka Národní rozpočtové rady.

Zeštíhlování státní správy

V souvislosti s přebujelou státní správou ekonomka připomíná, že výdaje na platy zaměstnanců státního sektoru dosahují v Česku 17,5 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v jiných zemích je to polovina.

Čtěte také

Naplánovaný schodek rozpočtu se nám musí podařit srazit, a to i za cenu rozpočtového provizoria, říká poslanec ODS Skopeček

„Takže tady úspory jsou, ale jde o to, aby to nebyly prvoplánové škrty. Cíl by neměl být pouze škrtání, ale také zvýšení efektivnosti státní správy. Primárně by se mělo začít od agend státu, které by se měly zjednodušovat. Tím pádem mohou ubýt potřební pracovníci a veškeré na ně nabalené provozní výdaje,“ naznačuje Zamrazilová.

A pokračuje: „Mluvím o postupném zeštíhlování státní správy. Nejde jen o učitele, policisty, hasiče a zdravotníky, ale o obrovský aparát, který zaměstnává asi 900 tisíc lidí. Vláda chce výdaje na platy státních zaměstnanců seškrtat na 16,3 procenta během čtyř let. Například Německo má poloviční výdaje na platy státních zaměstnanců a nedá se říct, že by tam státní správa fungovala hůře než u nás.“  

Málo ambiciózní plán

Od stran vznikající vládní koalice také zaznívá, že se dají ušetřit až desítky miliard na dotacích velkým firmám.

Čtěte také

Spolu odmítá zvyšovat daně, takže deficity rozpočtu zaplatí středně až nízkopříjmoví lidé, předpovídá bývalý premiér Špidla

„V návrhu rozpočtu jsou v kolonce ministerstva průmyslu neinvestiční dotace podnikatelským subjektům ve výši 67 miliard. Ale pozor, z toho více než polovina je určená na dotace na podporu obnovitelných zdrojů. To je část, kterou platí stát za občany, je to necelých 30 miliard. A v případě, že se to škrtne, občan tuto částku doplatí. Část se týká podpory zaměstnávání hendikepovaných, další revitalizace brownfieldů a podobně. Takže to není o velkých firmách, ale budu rád, když nám nová vláda ukáže tyto a tyto programy nechceme z těchto a těchto důvodů,“ vyzývá poslanec Feranec.

Bude to těžké. Doba nebude snadná pro stát, ani pro občany.
Eva Zamrazilová

Podle Zamrazilové plán vlády snížit dotace velkým firmám dotace z 200 na 120 miliard během čtyř let je málo ambiciózní.

„Opět připomenu nálezy NKÚ. Podle nich například nejnovější energetické úspory u bytových domů jsou stále minimální. Nevynakládají se efektivně. Takže já bych tyto nálezy opět brala jako vodítka hodnotící efektivnost a účelnost vynaložení veřejných prostředků,“ opakuje ekonomka.

Čtěte také

Škrtnutí dotací velkým firmám může přinést 40 miliard korun, říká adept na ministra financí Michalik

Jestli bude konsolidace veřejných financí v příštích letech možná bez škrtů v klíčových kapitolách nebo zvyšování daní, bude podle ní záležet na průběhu konsolidace na výdajové straně v příštím roce. Jak bude nastartován a jak bude naplánován pro další roky.

„Bude to těžké. Doba nebude snadná pro stát ani pro občany. Možnost vyhnout se stále ještě existuje, ale riziko, že se bude muset sáhnout i na příjmovou stranu, tady také vidím,“ připouští předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„Bude to asi problém, ale my jsme proti zvyšování základních daní, DPH, daní z příjmů a tak dále,“ reaguje poslanec hnutí ANO Milan Feranec.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lukáš Matoška.