Spolu odmítá zvyšovat daně, takže deficity rozpočtu zaplatí středně až nízkopříjmoví lidé, předpovídá bývalý premiér Špidla

„Mrzelo by mě, kdybychom si mysleli, že odchodem sociální demokracie ze sněmovny končí také sociální politika. Možná spíš odchází socialismus, ale zůstávají kvalitní strany, které ve svém programu sociální politiku mají,“ říká v Pro a proti místopředseda sněmovního Výboru pro sociální politiku poslanec Jan Bauer (ODS).

Jan Bauer (ODS)|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Bývalý premiér a předseda ČSSD, dnes poradce ministryně práce a sociálních věcí Vladimír Špidla věří, že ve sněmovně aktuálně není uskupení, které by hájilo zájmy sociálně slabých.

„Má základní obava je jednoduchá: Kdo zaplatí stabilizaci veřejných financí?“ ptá se ekonom. „Koalice Spolu odmítá zvyšování daní a z toho jasně vyplývá, že to zaplatí ti, kteří veřejné finance nejvíc potřebují, což jsou středně až nízkopříjmoví lidé.“

SPOLU odmítá zvyšování daní, takže to zaplatí středně až nízkopříjmoví lidé.
Vladimír Špidla

Bauer souhlasí, že zadlužení, které způsobila dosluhující vláda, se bude snižovat složitě. „Aktuální návrh rozpočtu je pro nás nepřijatelný. Nikde jsme nepsali, že zmenšování deficitu půjde na úkor chudých. Většina českých občanů ve volbách dala za pravdu tomu, že se stát musí uskrovnit. To neznamená, že se bude šetřit v sociální oblasti.“

Zvyšování daní?

„Jestli má ČSSD pocit, že všechny sliby, z nichž některé byly bohužel i naplněny, rozvrátily státní finance, a že se to musí a priori řešit jen zvyšováním daní, tak s tím nesouhlasím,“ oponuje poslanec ODS.

Čtěte také

Vyrovnaný rozpočet už v příštím roce, slibuje Kubín (Prameny). To se nedá, oponuje Kupka z ODS

Podle Špidly je ale program koalice Spolu založen na chybné premise. „Nezvyšovat daně naráží na zeď. Doufám, že koalice konfrontována s realitou nakonec odstoupí od svého programu a bude si počínat rozumněji. Přebírají odpovědnost a myslím, že nakonec svá ideologická schémata odhodí. Když se ukáží jako neživotná.“

„Sedím ve Výboru pro sociální politiku a čtyři roky jsem ,zpravodajoval‘ rozpočet této kapitoly. Jestli má někdo pocit, že 750 miliard korun je málo peněz na důchody a další dávky, tak se mýlí. Je to obrovsky nabobtnaný rozpočet. Máme 26 typů dávek, a i tady je třeba, a dělala to i ministryně Jana Maláčová (ČSSD), přemýšlet o zefektivnění některých dávek.“

Máme 26 typů sociálních dávek a je třeba přemýšlet o zefektivnění některých z nich.
Jan Bauer

Bývalý premiér Špidla přesto trvá na tom, že s odchodem levicových stran z Poslanecké sněmovny zmizí i levicová témata. „Neříkám, že zmizí sociální politika. Ta levicová ale dbá na dobré pracovní vztahy, zvyšování mezd, silné odbory. A to jsou prostě věci, které nejsou součástí středopravicové politiky. Levicové téma rovnováhy mezi prací a kapitálem zastoupena nebudou.“

Čtěte také

Británie chystá zvyšování daní. Účet za boj proti covidu budou platit hlavně podniky a střední třída, píše The Guardian

„Socialisté mají představu, že se musí vybírat daleko víc peněz, které pak budou moudře přerozdělovat. My naopak věříme, že je lepší víc peněz nechat lidem, protože oni lépe vědí, jak s nimi naložit. Někdy jsem měl pocit, že dnes je rodina sociální případ, která bez dávek nemůže přežít. Rodiny by měly mít dost peněz i bez dávek vymyšlených na ministerstvu,“ hájí konzervativní sociální politiku Jan Bauer (ODS).

Bývalý šéf ČSSD závěrem vysvětluje, že levicová sociální politika považuje sociální výdaje za investici do rozvoje lidského potenciálu.

„Nejsou to vyhozené peníze. A důchody nejsou v žádném případě sociální dávka, tou není ani minimální mzda. Mzdy jsou u nás ale významně nižší než na západ od nás, takže mladá rodina se většinou jen z příjmů neuživí. Proto je správné, aby dostala z veřejných prostředků podporu,“ uzavírá Vladimír Špidla.

Celé Pro a proti Karolíny Koubové najdete v audiozáznamu.