Vyrovnaný rozpočet už v příštím roce, slibuje Kubín (Prameny). To se nedá, oponuje Kupka z ODS

20. září 2021

Snižování počtu státních zaměstnanců. Redukce neziskových organizací. Nová daň z kapitálu. I tak vypadají návrhy na stabilizaci veřejných rozpočtů, které představili zástupci politických stran v první předvolební debatě lídrů kandidujících stran. Hosty debaty byli Martin Kupka (Spolu, ODS), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Moravané), Jan Májíček (Levice) a Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny).

„Státní instituce přezuje auto za čtyřicet tisíc korun. To je příklad Národní sportovní agentury. A to je přesně příklad nehospodárného nakládání s finančními prostředky. Tady je potřeba škrtat,“ odpovídá Martin Kupka (ODS) na otázku, jakým způsobem by koalice Spolu chtěla dojít k vyrovnanému rozpočtu. Dostat se na vyrovnaný rozpočet do roka se podle něj nedá.

Čtěte také

Schodek státního rozpočtu se nelíbí ani Patriku Nacherovi z hnutí ANO. Zároveň ale připomíná okolnosti, za kterých k rekordnímu nárůstu dluhu dochází: „Máme tady půl bilionu ve výdajích týkajících se covidu. S tím nepočítal vůbec nikdo. A když se podíváte, tak se zadlužují i mnohem bohatší země.“

I hnutí ANO chce schodek snižovat, ale ne za každou cenu. „V roce 2010 se krize řešila i tak, že se lidem s hendikepem snížila dávka ze dvou tisíc na osm set korun. A já doufám, že už se nikdo v dnešní době nechce proškrtat k nějakému ekonomickému růstu,“ připomíná Nacher.

To Jan Michael Kubín z hnutí Prameny je ve svých výpočtech mnohem radikálnější. „My bychom se už v příštím roce dostali na vyrovnaný rozpočet. Je tam asi sto padesát miliard na straně nákladů a řekněme dalších sto padesát miliard na té výnosové straně,“ slibuje Kubín a dodává:

„Musíme snižovat počty úředníků. Musíme se zbavit nenárokových dotací. Omezit sociální dávky. A čeká nás i zásadní revize příspěvkových organizací.“

Na spalovací motor nesahat?

Zatímco v otázce řešení státního dluhu se – s výjimkou propouštění úředníků – strany zásadně rozcházejí, shoda panuje v ekologické transformaci.

„Nepodporujeme zákaz spalovacích motorů. Znamenalo by to ohrožení stovek tisíců pracovních míst, vážné ohrožení i základní sociální soudržnosti společnosti,“ shrnuje postoj nejen koalice Spolu Kupka (ODS).

Čtěte také

Podle Kubína (hnutí Prameny) navíc jakékoliv rozhodnutí na úrovni Evropy nic neřeší. „Evropa tvoří osm procent celosvětové produkce CO2. Takže budeme řešit osm procent a zničíme svoji konkurenceschopnost,“ vadí mu.

Ctirad Musil, předseda strany Moravané, navíc připomíná nestálost počasí: „Myslím si, že žádná civilizace se nemůže spolehnout na zdroje, které jsou proměnlivé. My se bavíme pořád o klimatických změnách. A chceme postavit naši ekonomiku na klimaticky proměnlivých zdrojích. To je naprostý nesmysl,“ varuje.

Jediný, kdo tak vidí v přechodu na ekologičtější ekonomiku příležitost, je tak Jan Májíček, lídr pražské kandidátky Levice:

Hosty speciální debaty byli:

  • Martin Kupka (ODS)
  • Patrik Nacher (hnutí ANO)
  • Ctirad Musil (Moravané)
  • Jan Májíček (Levice)
  • Jan Michael Kubín (hnutí Prameny)

„Ale musí se to udělat opravdu šikovně. A ne jako se to předvádí teď. To znamená, že se z toho dělá dobrý dotační byznys pro velké firmy. Je potřeba do toho ekologického aspektu zahrnout i aspekt sociální. Stát se v tom musí aktivně angažovat tvorbou udržitelných a dobře placených míst s vysokou produktivitou práce. To bude zvyšovat životní úroveň v dlouhodobě strukturálně postižených regionech, jako jsou severní Morava nebo severní Čechy.“

Patrik Nacher (ANO) mluví o tom, že evropské plány shrnuté jako European Green Deal, lze označit za ekologické běsnění. „Jsme masochisté. Zavazujeme se nejen k rušení výroby aut se spalovacími motor. To je i zdražování emisních povolenek a podobně,“ tvrdí s tím, že bez globální dohody na snižování emisí je to úplně k ničemu.

Chybějící pracovníci

Ačkoliv je podle aktuálních dat Úřadu práce v Česku více než 360 tisíc volných pracovních míst, což je skoro o 100 tisíc více, než kolik je evidováno nezaměstnaných, podle firem chybějí lidé. A to jak na nekvalifikovaných pozicích, tak naopak na těch vysoce kvalifikovaných.

Řešením by podle Hospodářské komory měli být zaměstnancize zahraničí. „My jsme pro, ale chceme, aby měli stejné podmínky jako ti čeští. To znamená, že za stejnou práci dostávají stejnou mzdu,“ komentuje tuto možnost Májíček (Levice). 

Čtěte také

„Měli bychom se zaměřit na podniky a provozy, kde je nabízena podezřele nízká mzda právě za účelem, aby místo u nás nikdo nepřijal a bylo možné přijmout levnou pracovní sílu ze zahraničí. To je nemorální jak k zahraničním pracovníkům, tak k domácímu obyvatelstvu,“ připomíná předseda Moravanů Musil a upozorňuje:

„Narůstá počet lidí, kteří mají problém zařadit se do pracovního procesu, přestože jim je nabízena práce. Pokud ale někdo přesáhl určitou dobu nezaměstnanosti, tak se propadne do psychického stavu, kdy už je prakticky nezaměstnatelný. Pokud bychom podpořili příchod gastarbeiterů, tak toto procento lidí bude vzrůstat.“

Naopak maximálně uvolnit ruce firmám chce jihočeský hejtman Martin Kupka. „Prosím, nechme to na zaměstnavatelích. Oni mají svůj rozum,“ apeluje závěrem.

Poslechněte si celou debatu Tomáše Pancíře a pětice jeho hostů. Dozvíte se nejen, proč by podle zástupců stran měli voliči upřednostnit právě jejich stranu či hnutí, ale také to, proč například straně Levice nevadí výše schodku, ale zásadně nesouhlasí se strukturou státního rozpočtu, nebo proč je podle hnutí ANO zcela zásadní, aby Evropská unie uznala jadernou energetiku za ekologickou.

autoři: Tomáš Pancíř , Ondřej Skácel

Související

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.