Česko stárne a reforma sociální služeb stále v nedohlednu
Do roku 2050 by v Česku měly žít až 3 miliony seniorů, což je o milion víc než dnes. Výrazně přibyde i těch, kteří budou závislí na péči druhých. Domovy pro seniory se přitom už teď potýkají s nedostatkem lůžek, v některých regionech jsou i hůř dostupné pečovatelské terénní služby. Chybí systematická podpora rodin, které se o seniory starají doma.
Čtěte také
Pokud chce senior do domova sám, nebo už jeho rodina nezvládá péči, je dnes v Česku problém najít volné místo – a může to trvat i několik měsíců, než se nějaké uvolní.
Například v pražském Domově pro seniory Elišky Purkyňové se zdravotní sestry a pečovatelky starají o 400 klientů a k tomu navíc dostanou za rok stejný počet žádostí o umístění.
S plnou kapacitou se nepotýkají jen domovy v Praze. Ve Středočeském kraji je průměrná čekací doba 317 dní, v příspěvkových organizacích Ústeckého kraje se běžně čeká dva až pět měsíců.
46 tisíc odmítnutých žádostí ročně
Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom eviduje přes 46 tisíc odmítnutých žádostí v pobytových zařízeních pro seniory za celý loňský rok. Počty ale budou zřejmě o něco menší, protože si lidé podávají žádostí hned několik. Skutečný počet ale ministerstvo neeviduje ani nezná.
O dostatečné kapacity sociálních služeb se totiž mají starat kraje. Na okamžité umístění do domova pro seniory nebo poskytnutí pečovatelky na pomoc v domácnosti v Česku neexistuje nárok, říká prezident Asociaci poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Čtěte také
V celém Česku je podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem bezmála 60 tisíc lůžek.
Podle analýzy poradenské společnosti EY pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb to znamená, že na tisíc obyvatel nad 65 let připadá 27 lůžek. Pokud má být tento poměr zachovaný i do budoucna, musí v zemi do roku 2050 vzniknout skoro 28 tisíc nových míst, což by stálo víc než 40 miliard korun.
Navzdory této prognóze se kapacita domovů v posledních deseti letech téměř nezměnila, někde dokonce počty poklesly. Při rekonstrukcích se totiž zastaralé vícelůžkové pokoje mění na jedno nebo dvoulůžkové.
Čtěte také
Část zařízení pak často slouží jako domovy se zvláštním režimem, které se starají hlavně o lidi se stařeckou demencí či Alzheimerem.
Takových lůžek tak naopak přibývá, protože bohužel roste i počet nemocných seniorů. Do pobytových zařízení se navíc dostávají výrazně starší klienti než před 20 lety.
Česko kvůli stárnoucí populaci bude v následujících letech potřebovat nejen diskutovanou důchodovou reformu, ale taky reformu sociálních služeb a jejich financování.
S konkrétními návrhy pojištění na péči by měla přijít expertní skupina nejspíš v druhé polovině příštího roku. Jestli nespadnou pod stůl jako předchozí návrhy reforem, bude záležet hlavně na nové vládě.
Poslechněte si celé Zaostřeno Jany Karasové.
Související
-
Mluvíme o seniorech, ale život je bohatší. Děti mají chodit do školy, tvrdí spisovatelka Hůlová
„Kdybychom zítra poslali děti do školy, tak to bude mít za následek úmrtí opravdu velkého množství lidí. Úmrtí, která budou velmi nepříjemná,“ varuje lékařka Anna Kšírová.
-
Manažerka Simona Bagarová: Vize pro seniory. Aby každý dostal od pečovatelů a rodin péči a pozornost
Ti nejlepší pečovatelé díky zájmu rodin pocítí, že jejich lidskost a zájem o zdánlivé maličkosti mají smysl. A to je vždy ta největší motivace pro každou lidskou činnost.
-
„Když vám sestřička třeba jen loktem pohladí ruku…“ Se třemi seniory o roce 2020
Důsledky koronavirové krize už od samého počátku nejcitelněji zakoušejí osamocení senioři. O svůj příběh se podělili Eva Tůmová, Antonín Hurych a Hanuš Hron.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.