Staří a křehcí s nízkou prioritou. Ve švédských domovech důchodců lidé umírali bez lékařské pomoci

Tématem se zabývá redakční komentář švédského večerníku Expressen.

90 procent švédských obětí nového koronaviru byli lidé starší 70 let. Mnoho z nich nemoc postihla v domovech důchodců. Na jaře se v těchto zařízeních nákaza šířila jako lesní požár, zvláště ve Stockholmu.

Čtěte také

Strategie švédské vlády v boji s pandemií? Jeden úřad, neměnná opatření a zodpovědný přístup občanů

Choroba covid-19 nejhůře postihuje právě staré lidi a domovy pro seniory tvrdě zasáhla po celém světě. Ve Švédsku však podle Expressenu vycházejí najevo velmi nepříjemné skutečnosti.

Mnoho pobouřených příbuzných vypovídá, že jejich otce nebo dědečka, který onemocněl covidem-19, neposlali do nemocnice. Místo toho mu předepsali paliativní péči, tedy takovou, která je určena nevyléčitelně nemocným pacientům.

Jak se to mohlo stát, ptají se švédští novináři v editorialu. Šlo snad o beznadějné případy? V žádném případě, zní podle nich odpověď na řečnickou otázku.

Nízká priorita

Švédská Národní rada pro zdraví a sociální péči v březnu vytvořila speciální směrnice pro intenzivní péči, které určovaly, že staří a křehcí pacienti s nemocí covid-19 mají nízkou prioritu a v případě, že by došlo k přetížení zdravotnického systému, nebudou posíláni do nemocnic.

Čtěte také

Švédové kolektivní imunitu nezískali, nejsou chráněni proti druhé vlně, míní biochemik Konvalinka

To se ale ve Švédsku nestalo, konstatuje Expressen. V některých částech země, například ve Stockholmském kraji, však úřady vytvořily vlastní směrnice. Uvádělo se v nich, že pacienti mají být řazeni podle takzvaného indexu křehkosti.

Tyto směrnice říkaly, že pacienti, kteří podle indexu křehkosti spadají do páté kategorie, nemají být na rozdíl od pacientů v prvních čtyřech kategoriích posíláni do nemocnic.

Pátá kategorie zahrnuje staré lidi, vyžadující značnou péči, například takové, kteří nedokáží sami vyjít na ulici a nezvládají se postarat o vlastní finance nebo léky. To ale neznamená, že by z lékařského hlediska byli beznadějní. Lékaři také kritizovali skutečnost, že směrnice diskriminovaly pacienty s demencí, nové předpisy je ale nahradily až 22. května.

Domovy bez lékařů

Strašlivou otázkou zůstává, jak často skutečně docházelo k tomu, že se starým lidem místo lékařské pomoci dostávalo jen paliativní péče. Příslušné úřady začaly celou záležitost vyšetřovat, není ale jisté, zda se doberou konkrétní odpovědi.

Čtěte také

Ostrov stoletých. Obyvatelé Okinawy znají recept na dlouhý život

Už teď je ale jasné, že nedostatek zdravotníků ve švédských pečovatelských domovech znamená pro jejich obyvatele ohrožení. Podle Expressenu se ukazuje, že se v těchto zařízeních nedodržovala ani základní hygienická opatření a jejich zaměstnanci navíc neměli dostatečné kompetence, aby dokázali ignorovat nesmyslné směrnice.

V domovech pro seniory se v podstatě žádní lékaři nevyskytovali. Přispělo k tomu i problematické doporučení Národní rady pro zdraví a sociální péči, podle kterého „vyšetření nevyžaduje fyzickou přítomnost lékaře“.

Švédské pečovatelské domovy zaprvé potřebují větší nezávislost na rozhodnutích regionálních úřadů. A zadruhé musí zlepšit úroveň zdravotní péče, uvádí redakční komentář deníku Expressen.