Ostrov stoletých. Obyvatelé Okinawy znají recept na dlouhý život

17. říjen 2020

Vesnice Ógimi leží na severu ostrova Okinawa. Našli byste tam malý kamenný ukazatel s několika větami v japonštině. Ty jde přeložit zhruba takto: „V osmdesáti jste ještě mladí. Pokud vás v devadesáti pozvou vaši předkové do nebe, požádejte je, aby počkali, až vám bude 100 – a pak to můžete zvážit.“

Tímto výjevem začíná reportáž magazínu National Geographic z míst, kde žijí lidé patřící k těm nejzdravějším a nejšťastnějším na Zemi.

Čtěte také

Při posledním sčítání vyšlo najevo, že ve třítisícové Ógimi žije 15 jedinců, kteří dosáhli stovky. Devadesátníků má obec 171. To je pozoruhodná statistika i na Japonsko, kde žije více než 70 tisíc stoletých lidí.

Vesnice je daleko od turistických tras, ale i tak ji začali před pandemii vyhledávat návštěvníci zvědaví na pověstnou dlouhověkost ostrovanů. Mnozí se pídí po tom, v čem spočívá její tajemství.

Můžou za to tři hlavní faktory: stravování, společenská praxe a genetika, vysvětluje v rozhovoru pro National Geographic gerontolog Craig Willcox z Okinawské mezinárodní univerzity, kde kvůli studiu dlouhověkosti zřídili v roce 1975 specializované výzkumné středisko. Podle Willcoxe zhruba dvě třetiny dlouhověkosti závisejí na životosprávě. Zbytek jsou genetické předpoklady, bez kterých se člověk stěží dožije stovky.

Jídlo a společenský život

Možné genetické přednosti obyvatel Okinawy ve srovnání s lidmi z jiných částí Japonska výzkumníci zatím nezkoumali, ale způsob života ano. Jídelníček ostrovanů je bohatý na ovoce a zeleninu, zahrnuje víc ryb než masa.

Čtěte také

Na ostrově je rozšířená fráze nuči gusui, kterou lze přeložit jako – ať je jídlo tvým lékem. Mnohé ostrovní potraviny tomu odpovídají. Proti stárnutí fungují třeba sladké brambory, hořký meloun, jídlo z moře bohaté na karotenoidy, jako jsou třeba řasy, a také zelená listová zelenina a ovoce, protože snižují záněty a oxidační stres.

Tradiční jídelníček ostrovanů je rovněž bohatý na živiny a zároveň chudý na kalorie. To je podle Willcoxe ideální kombinace, která napomáhá spouštění enzymů podporujících dlouhověkost.

Další podstatný rys souvisí se společenským životem obyvatel Okinawy. Samota dlouhému životu nesvědčí, místní ale bývají společensky aktivní do vysokého věku.

Mimo jiné tu funguje sociální mechanismus zvaný moai. V zásadě jde o skupiny lidí, které pojí různé společné zájmy nebo společné zážitky, jako v případě bývalých spolužáků. Mnozí se přitom pravidelně setkávají v rámci hned několika takových skupin.

Časopis National Geographic na závěr poznamenává, že tento spolkový život má důležitou úlohu i teď v nelehké době, jakou je aktuální pandemie koronaviru. Skupiny moai pomáhají členům uvolnit stres a také připomínají potřebu nosit roušky, mytí rukou a dodržování dalších opatření. Některé skupiny teď nově fungují přes internet, a tak i mimo Okinawu pomáhají lidem zůstat v kontaktu.

Spustit audio

Související