Čeká Německo rakouský model vlády krajní pravice? Odpovídají analytici listu Der Standard

Svobodná strana Rakouska (FPÖ) – u jejího zrodu kdysi stáli nacisté, dojednává s lidovci (ÖVP) novou vládu. Krajně pravicová strana se tak může poprvé v historii postavit do čela rakouské vlády. Vývoj u jižního souseda sleduje i šéfka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová. Německo totiž příští měsíc čekají předčasné volby do Spolkového sněmu. Rakouský deník Der Standard analyzuje, jak se situace krajní pravice v obou zmíněných státech liší.

Zatímco Svobodným se v Rakousku otevírá cesta k moci, německá AfD zůstává politicky izolovaná. Weidlové však dává naději skutečnost, že předseda rakouských Svobodných Herbert Kickl vyjednává se sesterskou stranou německé Křesťansko-demokratické unie CDU a bavorské CSU. Podle političky brzy padne hráz i vůči AfD v Německu.

Čtěte také

Německé parlamentní strany se ale na vývoj v Rakousku dívají s obezřetností. Bavorský premiér a šéf křesťansko-sociální CSU Markus Söder řekl, že „vývoj není dobrý“.

Kandidát Zelených na kancléře Robert Habeck varuje, že „Rakousko je příkladem toho, jak se věci nemají dělat“. Dodává, že pokud budou středové strany odmítat kompromisy, pomůže to radikálům.

Rakouský vývoj i v Německu?

Objevují se proto otázky, jestli jsou podobnosti mezi německou AfD a rakouskými Svobodnými natolik silné, že by mohly vést k normalizaci krajní pravice také v Německu.

Podle rakouského politologa Manèse Weisskirchera z Technické univerzity v Drážďanech je rakouský vývoj v Německu nereálný. „Všechny ostatní strany spolupráci s AfD vyloučily. V CDU, které se Alternativa pro Německo nabízí, to dokonce potvrzuje stranické usnesení,“ vysvětluje expert.

Čtěte také

Tento závazek se potvrdil po loňských zemských volbách v Durynsku. AfD pod vedením Björna Höckeho tam skončila s téměř 33 procenty na prvním místě.

Höcke tehdy usiloval o vytvoření koalice s CDU, ta to ale rázně odmítla a raději sestavila první takzvanou „ostružinovou koalici“ v Německu. Křesťanští demokraté tam tak vládnou v menšinové vládě společně se sociálními demokraty a Aliancí Sahry Wagenknechtové.

Der Standard namítá, že obrat u rakouských lidovců, kteří ještě před volbami varovali před nástupem krajní pravice, ukazuje, jak rychle se politická rozhodnutí mohou stát minulostí. Přesto dodává, že v Německu je pohrdání AfD ze strany CDU podstatně silnější, než jak je to v případě rakouských Svobodných a lidovců.

AfD zatím není v žádné zemské vládě

Na rozdíl od Rakouska v Německu neexistuje jediná spolková země, kde by AfD byla součástí zemské vlády. Nové možnosti se totiž otevřely díky úspěchům Aliance Sahry Wagenknechtové, doplňuje Weisskircher.

Čtěte také

Navzdory tomu, že se Alternativě pro Německo daří v průzkumech držet stabilně na druhém místě za koalicí stran CDU a CSU, čísel rakouských Svobodných nedosahuje.

Weidelová své plány nastínila minulý čtvrtek v rozhovoru s americkým miliardářem a spojencem Donalda Trumpa Elonem Muskem. Oba kritizovali politiku současné německé vlády. V bizarním pokusu zbavit se alespoň částečně krajně pravicové nálepky Weidelová také řekla, že Adolf Hitler byl komunista, protože znárodňoval podniky.

 „Nebyl konzervativec, ani libertarián. Byl to ten komunistický, socialistický typ,“ tvrdila Weidelová o vůdci Třetí říše. AfD je podle ní přesný opak a svou stranu označila za konzervativně-libertariánskou.

Vždyť to bylo jinak...

Deník židovské komunity v Německu Jüdische Allgemeine tento mýtus vyvrací. Odkazuje se na historika a ředitele mnichovského Institutu pro soudobé dějiny Andrease Wirschinga, který výrok Weidelové označuje za „historicky zásadně chybný“.

„Pod Hitlerovým vedením byly pronásledovány, vězněny a vražděny v koncentračních táborech nejen desetitisíce komunistů, ale také nespočet sociálních demokratů a odborářů,“ připomíná historik.

Čtěte také

Podle Wirschinga byl Hitler nejpozději od roku 1919 radikálním antisemitou, etnickým nacionalistou a militantním nepřítelem komunismu. Také drážďanský politolog Hans Vorländer říká, že označovat Hitlera za komunistu vyžaduje velké historické zkreslení. Weidelová se tím prý snaží o to, aby nebyla spojována s pravicovým extremismem.

Rakouský list dodává, že AfD a FPÖ mají také mnoho společného, například přístup k azylové a migrační politice nebo shovívavost vůči Rusku. „Podobnosti mezi stranami převažují,“ říká Weisskircher, zároveň ale upozorňuje na rozdíly.

„Navzdory referendu o větrných elektrárnách v Korutanech nejsou Svobodní tak silnými odpůrci obnovitelných zdrojů jako AfD,“ uzavírá pro rakouský list Der Standard politolog z Technické univerzity v Drážďanech.

Celý pořad najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.

autoři: Tea Veseláková , Ondřej Čížek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.