Guvernér ČNB Rusnok: V příštím roce se vrátíme k inflačnímu cíli a normálním úrovním – dvěma procentům plus

Ještě více se podle něj projeví rostoucí ceny plynu, ropy a dalších energií, naopak pro hospodářský růst to bude mít negativní efekt. Významný vliv bude podle Rusnoka mít i zastavení projektu Nord Stream 2.

Čtěte také

Radoslaw Sikorski: Varovali jsme Němce, že Nord Stream 2 může vést až k válce. Vývoj mi dává za pravdu

„De facto veškerý plyn dovážíme z Německa, i když je to ruský plyn. Plyn z východních větví téměř neodebíráme. Je jasné, že minimálně střednědobě to znamená, že nabídka plynu v Evropě bude nižší, a tedy bude vyšší jeho cena,“ soudí.

Podle dosavadních prognóz by inflace měla v druhém pololetí začít viditelně klesat, aktuální vývoj to ale může změnit. „Návrat k normálu se může oddálit, ale nemělo by to nic měnit na tom, že dříve nebo později se v příštím roce vrátíme k inflačnímu cíli a normálním úrovním – řekněme dvě procenta plus,“ věří Rusnok.

Dříve nebo později se v příštím roce vrátíme k inflačnímu cíli a normálním úrovním, řekněme dvě procenta plus.
Jiří Rusnok

V podmínkách malé otevřené ekonomiky s vlastní měnovou politikou prý neexistuje lepší nástroj pro boj s inflací než úrokové sazby, které ale nemají okamžitý účinek. „Říkáme tomu horizont měnové politiky a v našich podmínkách ta lhůta trvá 12 až 18 měsíců,“ vysvětluje.

Ekonomika se přehřívá

Podle odhadů ČNB by česká ekonomika měla letos růst zhruba o 3 procenta HDP. Rusnok se neobává, že by měnové restrikce centrální banky v kombinaci s vládními úsporami mohly způsobit recesi, jak se domnívá bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Čtěte také

Ekonom Hampl: Zvykli jsme si, že stát expanduje bez limitů. Za čtyři roky se zvětšil o polovinu

„Restriktivní měnová politika snižuje ekonomický růst, to je cena za obnovení cenové rovnováhy. Vždy hledáme menší zlo – můžeme nechat běžet inflaci a budeme mít vyšší růst. Ale k čemu nám bude, když nám ho sežere inflace. Hledáme optimum, aby zůstal zachován ekonomický růst a co nejdříve jsme zkrotili tu inflační saň,“ zdůrazňuje guvernér.

Rusnok dále upozorňuje na to, že potenciál české ekonomiky se snížil, některé její součástky se opotřebovaly a už při tempu růstu okolo 3 procent se začíná přehřívat. K tomu, abychom doháněli nejvyspělejší země, by ale její konstrukční rychlost měla být mezi 4 až 5 procenty.

Posledních 20 let strašně málo stavíme a renovujeme, příčiny jsou zase v té správě země.
Jiří Rusnok

Důvodem je prý nedostatek pracovních sil vyvolaný demografickými faktory, špatná efektivita správy státu nebo dlouhodobě přehřátý trh nemovitostí. „Posledních 20 let strašně málo stavíme a renovujeme, příčiny jsou zase v té správě země. Jestliže se bytový dům schvaluje 10 let, tak není divu, že se to někde projeví, stejně jako nulové zdanění nemovitostí bez ohledu na to, kolik jich člověk vlastní,“ poznamenává Rusnok.

„Dosáhli jsme solidní ekonomické úrovně, která se zatím tolik nepropisuje do životní úrovně, ale i tam jsme se výrazně posunuli za posledních 7 let. Ale teď stojíme před tím, jestli se ze střední ekonomické úrovně dostaneme do první ligy,“ uzavírá.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.