V každém člověku je dobro i zlo, divadlo může být lékem proti nenávisti, věří herečka Borová
Deník Anne Frankové po generace připomíná miliony obětí holokaustu. V češtině má kniha také zvukovou podobu natočenou za účasti tuzemských hereckých špiček. Hlas židovské dívce propůjčila Magdaléna Borová, jejíž rodina byla rovněž poznamenána holokaustem: „Dotýkají se mě všechny tyto příběhy, které slyším nebo jsem četla. A asi se mnou lomcují víc než s lidmi, kteří to v rodině nemají.“
Nahrávka vychází v době sílících protižidovských nálad ve světě, naposledy v Austrálii si teroristický útok s antisemitským motivem vyžádal 15 obětí. „Toto spíš prožívám lidsky a emočně, že už na to ani nejsou slzy, spíš mi zůstává rozum stát,“ přiznává.
Čtěte také
Sama podle svých slov osobní zkušenost s antisemitismem nemá, to ale neznamená, že by se v české společnosti nevyskytoval: „O svých kořenech mluvím otevřeně a nestydím se za to. Nerada bych došla do fáze, že budu mít strach to někde přiznat.“
Borová komentuje i případ uchazeče o ministerský post Filipa Turka (Motoristé), kterého se prezident Petr Pavel zdráhá jmenovat kvůli nenávistným výrokům na sociálních sítích. Objevily se i fotografie, na kterých je zachycen při napodobování nacistického pozdravu.
„Když jsem viděla, že takový člověk jedná o vládě, tak jsem nevěděla, zda se smát, nebo brečet. A rozhodně to neberu na lehkou váhu, je nehorázné, že se to může dít,“ dodává.
Lék proti nenávisti
Právě knihy jako Deník Anne Frankové nebo přímá svědectví pamětníků holokaustu považuje za nejlepší lék proti antisemitismu a rasové nesnášenlivosti. „Nic lepšího jsme nevymysleli. Strašně bych si přála, aby se ta nahrávka dostala do škol, přijde mi to jako hrozně zajímavý materiál pro výuku,“ uvádí Borová.
Čtěte také
Potenciál konat dobro i zlo podle herečky existuje v každém člověku – na různých životních a světových událostech záleží, která strana se v člověku projeví víc.
„Když jsem teď ten deník načítala, znovu jsem si uvědomila, jak stateční byli ti lidé, kteří rodinu Anne Frank skrývali a nasazovali tím životy vlastní i celé své rodiny. A prostě to dělali jen tak. A vedle toho byly spousty lidí, kteří posílali Židy na smrt. I to je v každém z nás,“ zamýšlí se.
Klíčem je podle ní dobře vychovávat své děti, mluvit s nimi a vzdělávat se. „A chodit do divadla, které je o živém kontaktu a zážitku. Myslím, že divadlo má v tomhle opravdu nádhernou a výjimečnou moc, zvlášť v dnešní době, která je přehlcená virtuálními věcmi,“ zdůrazňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
