Bez marketingu už se neobejde ani Charita, Tříkrálová sbírka nám umožňuje rozvoj, říká ředitel Curylo

Češi podle něj nejraději přispívají na konkrétní projekty a je pro ně podstatné relativně rychle vidět výsledek. „Pravidelní dárci u nás také jsou, ale v této oblasti ještě musíme pracovat. Mají trošku jinou povahu a zaměření, přispívají organizaci proto, že ji mají rádi a neřeší, zda ty finance použije pro lidi bez domova, seniory nebo handicapované,“ popisuje.

Čtěte také

Jak nepřijít o duši? Čtěte, diskutujte, cestujte a pochopte, co svět potřebuje, radí Marek Orko Vácha

Současně přiznává, že bez marketingu to dnes již nejde. Nové dárce se tak Charita snaží oslovovat i skrze talk show se sympatizujícími osobnostmi, popřípadě oslovováním těch, kteří již jednorázově přispěli.

„Tříkrálová sbírka je v podstatě velký marketingový projekt, který nejenže činí dobro, ale lidé si už zvykli, že chodí v kostýmech a konají se průvody, ale zvykly si i úřady, že je také navštěvujeme. Je to příjemné setkání s lidmi, ale bez doprovodných akcí už si sbírku nedovolíme představit,“ přibližuje.

Loni se ve Tříkrálové sbírce vybralo rekordních 172 milionů korun, celkový rozpočet Charity ale činí přes 8 miliard. „Je to částka, která není na provoz, ale na konkrétní projekty. Zároveň to jsou volné prostředky, které můžeme využít pro rozvoj a investice do zkvalitňování prostředí pro naše klienty,“ dodává.

Práce k nezaplacení

Tříkrálových koledníků je dnes přes 70 tisíc, v některých regionech se jich ale letos nedostává, například na Ostravsku. Podle Curyly je to obecně problém ve velkých městech, kde jsou velká sídliště a nižší zapojení občanů než třeba na venkově, už kvůli chybějící tradici.

Čtěte také

Fyzioterapeut Novotný: Musíme být připravení i na negativní zprávy. Bolest je část našeho života

„Ani v současnosti neobejdeme všechny domácnosti, dokonce ani všechny obce. Proto je tu možnost přispět on-line, která vznikla za covidu, kdy jsme koledovat nemohli, nebo jen v omezené míře,“ uvádí zastupitel Moravskoslezského kraje za KDU-ČSL.

Rozdíly jsou i v odměňovaní pracovníků sociálních služeb, ať už regionálně nebo v závislosti na zřizovateli, na což Charita spolu s dalšími pomáhajícími organizacemi dlouhodobě upozorňuje, například kampaní Stejná odměna. A poukazuje na to, že když si stát, kraj či obec objednává službu, měl by za ni také zaplatit.

„Děláme činnosti, které jiné organizace nemohou kvůli nedostatku prostředků realizovat. Pomáháme třeba seniorům v podhorských oblastech, kde zaměstnanec stihne třeba jen tři klienty denně, zatímco ve městě patnáct až dvacet. To je samozřejmě finančně velmi nevýhodné, ale ti lidé si to zaslouží. A právě díky darům to jsme schopni dělat,“ shrnuje.

Jak by se měl změnit systém financování sociálních služeb? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.