Každý z vás je lenoch, ale taky máte mozek. Jak dostat od života vše, nač pomyslíte, poradí osobní kouč Hebnar

Psychologie je z větší části šamanismus, říká Jeroným Klimeš

• Upravit
• Smazat

„Jako farář bych byl hodně špatný. Nechtěl bych řídit lidi a organizovat farní život. Bavilo by spíše k lidem promlouvat. Vždycky bych udělal své kázání, a potom si zalezl na faru a nevylezl z ní. To, že chcete být knězem, je jeden předpoklad. Ale musíte na to mít ještě dalších pět předpokladů a já ne všechny mám,“ říká psycholog Jeroným Klimeš, host Barbory Tachecí a Osobnosti Plus.

„První krok je si uvědomit, co je pro vás důležité, co vás baví, kam chcete dojít,“ říká kouč Hebnar. Spousta lidí podobným rozvahám nevěnuje mnoho ze své mentální kapacity. Třeba protože řešíte aktuální problémy a nějaké přemýšlení o vlastní budoucnosti odkládáte.

Druhým krokem je pak vytvoření plánu včetně rozvahy, jak to splnit, jak se k pomyslné metě dostat. „Lidé jsou různí, ale v zásadě stejní. Mezi prioritami si tak asi nastavíte školu, práci, spokojenost a peníze, které se vám tam stejně samy vedřou… Spokojený život ale není možné prožít bez toho, aby měl smysl. Takže nezapomínejte na vztahy, nějaké překonání apod.,“ vypočítává.

Všichni jsme lenoši

„Každý je lenoch. Já taky,“ tvrdí kouč. „Příroda nás učí neplýtvat zbytečně kaloriemi, a když, tak jen v nezbytných případech. Takže je vlastně zázrak, že vůbec něco děláme. Příroda vám ale taky dala mozek. Hlavně prefrontální kortex, který umožňuje kouknout na sebe z nadhledu. V každém z vás tak probíhá neustálý souboj.“

Hergot! s psychologem Etzelem Cardeñou: Parapsychologie je zcela legitimní obor. Aplikuje se na ni dvojí metr

• Upravit
• Smazat

Díky vydařenému telepatickému spojení se s vámi můžeme podělit o rozhovor s Etzelem Cardeñou, výzkumníkem v oblastech parapsychologie a hypnózy, a profesorem na univerzitě ve švédském Lundu. Cardeña se věnuje širokému poli jevů od změněných stavů vědomí a mystických zkušeností až po čtení myšlenek. Ke stěžejním konceptům, se kterými pracuje, patří tzv. anomální psychologie.

Není ale nejčastější potřebou člověka klídek, pivíčko a gauč? „Jistě, ale kdy jste se naposledy cítili opravdu dobře? Asi když jste něco důležitého překonali, a ne když jste měli laťku nastavenou velmi nízko. To jste se asi dvakrát šťastní necítili.“  

Lidský mozek nás vede k tomu, co je pro nás v danou chvíli nejlepší. Chtějte po něm ale dlouhodobější horizont.

„Dát si pivo u televize je v tu chvíli jistě to nejlepší, co vás napadne. Co ale za týden, měsíc, za rok, kdy vás doženou zdravotní problémy? Dalším krokem jsou rozpadající se vztahy a kariéra? Ta taky nějak tím sezením na gauči uteče.“ Takže, je třeba přemýšlet o životě, který chcete žít za nějakých 10 – 20 let a svůj mozek obelstít.  

Jak překonat krizi?

Dřív nebo později se v plnění cílů dostaví krize. „To je úplně normální stav. V nějakém okamžiku se vám stane, že to prostě nejde dotáhnout do konce. V rodině, v práci nebo jinde. V tu chvíli se zaměřte na ostatní cíle. Ty vás potáhnou nahoru.“

Stane se to hlavně těm, co si jako svou životní metu stanoví kariéru. „Když narazíte na svůj cíl a máte, co jste si vysnili, tak se vám najednou celý život rozpadne. Jenže spokojený život je jen ten, který je vybalancovaný. Který zahrnuje nejen práci, ale vztahy a další. Hledejte jinde,“ radí kouč.    

Mozek je centrem lásky i zla. Taky vás denně odměňuje libými pocity, říká popularizátor vědy

• Upravit
• Smazat

Lidský mozek je dodnes neprozkoumaná část lidského těla. Za posledních 20 let o něm sice víme víc než za předcházející staletí, pořad ale nevíme vše.

„Postavit dům je plán, zkonstruovat auto, to je taky plán, a postavit si život na přání je taky jen plán. Málokdo má v hlavě nějaký roadmap, ale když ho začnete aktivně tvořit, tak bude fungovat. Ze své praxe vím, že to tak skutečně je,“ tvrdí Hebnar.

Psychologové běžně doporučují vizualizace životních plánů. Některé studie teď ale naopak ukazují, jak si mozek po vizualizaci začne myslet, že už jste všeho dosáhli a přestane se snažit.

28denní zafixování rutiny

„Když si zapálíte cigaretu, tak už dokážeme změřit pokles krevního tlaku. Když ale cigaretu nezapálíte, tak si mozek přesto myslí, že už kouříte a ten tlak spadne stejně. Existují metody pro překonání omezení pozitivního snění, kdy si představíte, co musíte udělat, abyste cíle dosáhli, a jak těžké to nakonec bude.“

Hebnar prý věří na rutinu, zvyk a disciplínu. „Když se rozhodnete běhat, tak po nějakých 4 − 5 dnech se vám strašně nebude chtít. Až po nějakých 26 dnech se rozhodovací proces pro mozek stává jednodušší. Do té doby totiž vaše hlava stále zvažuje, jestli vás běhání štve, nebo jestli to opravdu chcete dělat. Až když se rutina zafixuje, bude rozhodování jít si zaběhat mnohem snazší. Ostatně, vyzkoušejte si to sami,“ doporučuje.   

Každý zvyk má ale taky hned tři komponenty: podnět, aktivitu a odměnu, na kterou se velmi často zapomíná. „Váš mozek to nebude chtít dělat, pokud nebude na konci procesu následovat odměna. Časem ji potřebovat nebudete, ale nejdřív ho musíte ošálit,“ dodává Jan Hebnar.

Profesně je Jan Hebnar ale hlavně byznysmen, který se dřív živil jako diplomat. Popsanou metodou se za tři roky naučil čínsky. To si ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.