Každá válka je spíš o dezinformacích a hoaxech než o konspiracích, myslí si religionista Kozák

Navzdory vážnosti situace se konspiračním teoriím podle něj příliš nedaří. „Situace je spíš o dezinformacích a hoaxech než o konspiracích,“ myslí si. „To je specifikum, válečných situací, kde je poměrně jasná příčina. Konspirace vznikají kolem nejasností.“

Čtěte také

Hon na Židy v Dagestánu by mohl být tím džinem vypuštěným z lahve. Pak se začnou hledat Židé i v Kremlu, uvažuje publicista Jandourek

Nových teorií na pozadí konfliktu vzniklo jen několik. „Moje oblíbená je, že celý útok je kouřová operace, která má zakrýt fakt, že Izraeli doběhne pronájem, podobně jako Hongkongu,“ komentuje Kozák s nadsázkou.

Mnohem vážnější je posílení antisemických postojů, které hýbou společnostmi napříč historií. „Velmi zřetelný moment ovlivnění najdeme u antisemických konspiračních teorií, které byly z počátku 20. století velmi výrazné. Nejvýraznější je kniha Protokoly siónských mudrců,“ konstatuje.

Protokoly sionských mudrců se zakládají na smyšlených a zfalšovaných údajích o snaze židovského národa zmocnit se vlády nad světem. Jádrem je údajný tajný plán, který má vést až k nastolení židovské světovlády.

Antisemitismus byl vždy založený na specifickém charakteru židovských společenství. „Je pravda, že židovská kultura a národ fungují naprosto specifickým, neopakovatelným způsobem. Napříč dějinami celé západní společnosti a tím, že jsou neustálou minoritou, ale současně kulturně významnou skupinou. Proto se okolo nich vytváří specifická mytologie,“ vysvětluje.

Čtěte také

Spisovatel Padevět: Antisemitismus asi nikdy nezmizí. Při hledání nepřítele jsou Židé první na ráně

Po izraelské odvetě na útoky Hamásu začaly znovu silně rezonovat některé protižidovské předsudky. Nenávistné projevy se šíří celou společností a výrazně se projevují i na některých amerických univerzitách.

„Na Západě je to teď zamotané, protože kampusy jsou silně levicové, takže straní Palestincům. A to se někdy překlápí v silnější rétorice,“ podotýká Kozák.

„Když začnete zesilovat rétoriku, tak se vám nesouhlas politikou Izraele začne překlápět v něco, co už je antisemitismus. Tento plynulý přechod je velký problém.“

Univerzitní podhoubí antisemitismu?

Náznaky extremismu se podle některých akademiků začaly projevovat i na českých univerzitách. Sepsali proto otevřený dopis, ve kterém vyzvali k zastavení těchto projevů. Podle Kozáka ale nejsou zákazy efektivním řešením.

„Myslím, že je potřeba diskusi kultivovat. To podle mě znamená, že se máme chápat názorů, které se blíží problematickým, a brát je spíš nazpátek do diskuse než všechny odsunout do extrému,“ apeluje na podporu otevřené diskuse.

Čtěte také

Petr Honzejk: On není antisemita, on je jen debil

„Nesouhlasím s presumpcí, která je tam obsažena, totiž že se za legitimní kritikou Izraele může skrývat antisemitský motiv.“ kritizuje Kozák.

„Představa, že i za takovou kritikou, která neobsahuje explicitní antisemitský motivy, je antisemitismus, mi přijde jako konspirační teorie.“

Zároveň ale upozorňuje na rizika, která s sebou konspirace nesou. „Zcela nepochybně tady máme hrozivý příklad, kdy se situace úzce propojená s konspiračními teoriemi vymkla z kontroly, a to je druhá světová válka,“ varuje.

Vymýtit konspirace ze společenského diskursu ale podle něj není možné. „Nějaká míra konspiračních teorií tady bude vždy, protože to je vedlejší produkt našeho myšlení,“ konstatuje Kozák. Konspirace podle něj také odráží jinak nereflektovanou společenskou kritiku.

„Nedávno kolegové Šlerka, Heřmanová a další dělali výzkum ‚Společnost nedůvěry‘, který ukázal i na naší vlastní společnosti, že konspiracismus nijak nekoreluje se vzděláním nebo s majetkem lidí, ale nedůvěrou ke společnosti,“ uvádí. Náchylnost ke konspiracím nejspíš koreluje se svobodou médií, právním státem či sociálními jistotami.

Čtěte také

Šlerka: Víra v konspirační teorie souvisí s pocitem, že není možné se dobrat spravedlnosti

„V některých studiích se ukazuje, že Dánsko, Švédsko je v oblasti zemí, které mají nižší index konspiracismu. Na druhém konci je třeba Turecko a USA. Německo a střední Evropa je někde v polovině této škály,“ vyjmenovává.

K rezistenci obyvatel vůči konspiracím je tak podle něj potřebná nejen otevřená a kultivovaná diskuse, ale také funkční stát nebo kulturní a vzdělávací instituce na vysoké úrovni.

Více podrobností o historii konspiračních teorií, kultivaci diskuse nebo vlivu regulací na společenskou debatu si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.