Šlerka: Víra v konspirační teorie souvisí s pocitem, že není možné se dobrat spravedlnosti

Náchylnost ke kumulování konspiračních teorií a víra v ně podle něj souvisí s důvěrou lidí ve stát. „Souvisí to s pocitem, že se nedoberou spravedlnosti, a to ten průzkum ukázal velmi čistě. To mi na něm připadá nejdůležitější,“ dodává s tím, že právě na budování důvěry lidí ve spravedlnost je třeba se zaměřit.

Všechny výsledky průzkumu na iROZHLAS.cz/neduvera ❯❯

Roli hraje i socio-ekonomický status, naopak téměř vůbec to nesouvisí se vzděláním nebo s tím, kde člověk žije. „Že by ti lidé byli kognitivně defektní, to nehraje roli,“ zdůrazňuje.

„Myslím si, že zlých lidí je ve skutečnosti velmi málo. Většina to dělá proto, že žijí ve světě, kde to, co dělají, je podle nich dobře. Důchodci, kteří přeposílají řetězové maily, jim často nepřipisují až tak velkou pravděpodobnost, ale říkají, že kdyby to náhodou byla pravda, je dobře to poslat dál. Jejich motivace je vlastně pozitivní. Připadá mi zajímavé pochopit, co za tím je,“ zamýšlí se Šlerka.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Dezinformace a názory. To je rozdíl

„Často zaměňujeme svobodu slova za nějakou vyměšovací schopnost těla, kdy si můžeme říkat, co chceme. Ale její smysl není jen v tomto, ale také aby probíhala nějaká debata. Firmy mají mít právo rozhodnout, kde bude jejich reklama vidět, ale nevolám po vypínání webů, protože je to nesmyslné,“ doplňuje s tím, že je skeptický k regulaci digitálních platforem.

Inflace dezinformací

Novinářka Apolena Rychlíková upozorňuje, že inflace pojmů jako konspirace nebo dezinformace pro vše, co se někomu nelíbí, dosáhla nebezpečných rovin: „Varuji i nás novináře před tím používat na vše, s čím nesouhlasíme, termín konspirační teorie, protože to v lidech vzbuzuje další nedůvěru a cítí se ostrakizovaní.“

Čtěte také

iROZHLAS

Hrozí vám nástup do ,konspiračního expresu’? Otestujte se, s jakou částí české populace se shodnete

Mnohdy jde dle jejího názoru o jedince, kteří po státu nikdy nic nechtěli, ale ve chvíli, kdy ho potřebovali, tak nezafungoval a nedokázal zajistit ani jejich základní potřeby. A když hledali vysvětlení, došli k tomu, že stát kašle na své občany.

„Delší dobu se setkávám s úkrokem k nacionalismu. Jako by v tom světě, ve kterém nás už nic nepojí, byla příslušnost k národu to poslední, na co se dá spolehnout. A to vnímám jako velmi nebezpečné – ukazuje se to nyní s válkou na Ukrajině, bylo to během pandemie a migrační krize v roce 2015,“ připomíná.

Konspirace jako detektivka

K „příznivcům“ konspiračních teorií sám sebe řadí komentátor David Klimeš, který je podle svých slov sbírá a žádá ostatní, aby mu je posílali. „Vytvořit dobrý řetězový mail není vůbec jednoduché. Musí to být dialogické a dokazovat na historii, musí tam být fakta,“ podotýká s úsměvem.

Čtěte také

Bojovat s dezinformacemi by měl stát, nechává to ale na občanských iniciativách. Chybí také strategická komunikace, kritizuje Kartous

Trefné je podle něj přirovnání konspirací a detektivek, v nichž sice skutečného vraha odhalíte až na poslední stránce, stopy k němu ale vedly v celém příběhu, jen nebyly vidět. „I když slavně vyvrátíme nějakou teorii, tak těm příjemcům to moc nevadí, protože vždycky je tam nějaká další finesa. Staré příběhy se replikují a obohacují,“ vysvětluje.

Zajímavou zkušeností pro něj bylo setkávání s různými sportovci během covidu, kteří často odmítali očkování. „A velmi dobře chápu, jak k tomu došli. Celý život sázejí na životosprávu, minimální pohodlí a spoléhání se na lékaře a najednou jim někdo říká, že se musí očkovat. Jejich argumentace nebyla pravdivá, ale plně chápu, jak k tomu došli,“ poznamenává.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 18. června po 18. hodině.