Na Slovensku došlo k normalizaci zla. Olej do ohně přilévají politici, míní sociolog Vašečka
Slovenská společnost se vyrovnává s otřesem způsobeným vraždou dvou osob z LGBT+ komunity v Bratislavě. Odborníci přitom tvrdí, že něco podobného na Slovensku očekávali. „Slova mají svou váhu. Slovensko je celé roky zasažené nenávistnou atmosférou a politická scéna přilévá olej do ohně nepoměrně víc než v Česku. Představitelé státu o LGBT+ komunitě hovoří jako o úchylech a dekadenci přicházející ze Západu,“ připomíná sociolog Michal Vašečka.
Politici, kteří útočí na LGBT+ komunitu, se podle Vašečky snaží skrze tuto nenávist sjednocovat méně vzdělanou, rurální a tradicionalistickou část slovenské společnosti.
Čtěte také
„Pro české posluchače bych to připodobnil k hilsneriádě na konci 19. století – ti, kdo tu kauzu vymysleli, nebyli primárně zaměřeni proti židům. Šlo jim o to sjednotit konzervativní kruhy proti liberalizujícím názorům, které reprezentoval pozdější prezident Masaryk,“ vysvětluje.
Vašečka poukazuje na to, že nadpoloviční většina Slováků věří v některou z konspiračních teorií. „Mají konspirační mentalitu, to je predispozice neustále hledat něco tajemného za tím, co se okolo nás děje. Tento mladý muž byl bohužel výsledkem,“ dodává s tím, že otec bratislavského střelce kandidoval za nacionalistickou politickou stranu Vlasť, která se právě skrze konspirační teorie snaží prosadit.
„Problém je, že na Slovensku došlo k normalizaci zla. Politikům vyčítám, že na tom participovali. V průzkumech vidí, jak vypadají hodnotové orientace slovenského voliče a podle toho upravují své chování. Je to začarovaný kruh. Pokud jde o LGBT+ komunitu, slovenská společnost byla ještě před pár lety tolerantnější, než je dnes,“ míní sociolog.
Je zde velký tlak na to, aby všichni byli stejní. Aby nikdo nevybočoval z té domnělé představy typického Slováka.
Michal Vašečka
Jako příklad dává předsedu parlamentu Borise Kollára, který pronášel nechutné výroky na adresu LGBT+ komunity, později ale vyšlo najevo, že si psal s transsexuálním mužem a domlouval si sexuální kontakty. „To některé pobavilo, jiné spíš rozhořčilo, protože se ukázalo jeho farizejství,“ doplňuje.
Beze změny
Na Slovensku podle Vašečky teprve nyní dochází k završení procesu proměny tradiční společnosti na tu moderní. „Problém je, že s tím přichází i pocit odcizení. Odcizení lidé se snaží najít viníka, což v minulosti dlouho byli židé. Mimochodem polovina společnosti si myslí, že svět ovládá židovské spiknutí. To si myslel i terorista z Bratislavy,“ podotýká.
Na základě průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z roku 2018 Vašečka tvrdí, že Slováci velmi málo reflektují problémy lidí, kteří jsou nějakým způsobem jiní, ať už jde o různé etnické, rasové a sexuální skupiny, nebo například i tělesné postižení.
Čtěte také
„Je zde velký tlak na to, aby všichni byli stejní. Aby nikdo nevybočoval z té domnělé představy typického Slováka. Je to v nějaké míře i v Česku, ale ta míra je rozdílná a ukazuje to, v čem Slovensko uvízlo,“ popisuje.
Lidé, kteří o víkendu vyšli demonstrovat v Bratislavě, patří ke vzdělaným městským elitám – velká část z nich si prý uvědomuje, že Slovensko nikdy nebude skutečně západní zemí. „A že nebude ani slušnou, protože to grobiánství je pro tuto zemi v mnoha ohledech typické. Už 30 let se některé věci nedaří měnit,“ uzavírá Vašečka.
Jaký vliv má na slovenskou společnost církev? Poslechněte si v Interview Plus.
Související
-
Apolena Rychlíková: Prague Pride se po covidové pauze vrátil v plné síle
Podle hrubých odhadů prošlo sobotním průvodem Prague Pride na 60 tisíc lidí. Pestrobarevný pochod, skládající se z různých bloků, byl vyvrcholením celotýdenní akce.
-
Jihovýchodní polské obce mají vyhlášku proti LGBT
Alespoň podle světových deníků se zdá, že hlavně na jihovýchodě Polska vznikají zóny, do kterých nesmí vstoupit lidé jiné než heterosexuální orientace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.