Jihovýchodní polské obce mají vyhlášku proti ideologii LGBT. Tvrdí, že radikálové usilující o kulturní revoluci útočí na nevinnost dětí

18. červen 2022

Alespoň podle světových deníků se zdá, že hlavně na jihovýchodě Polska vznikají zóny, do kterých nesmí vstoupit lidé jiné než heterosexuální orientace. A že se tak místní samosprávy dopuštějí hrubého porušování lidských práv.

Například zastupitelstvo Niebylce schválilo na podzim roku 2019 jednostránkovou deklaraci, ve které najdete:

Čtěte také

„Radikálové usilující o kulturní revoluci v Polsku útočí na svobodu slova, nevinnost dětí, autoritu rodiny a svobodu podnikatelů. Proto budeme důsledně bránit naši samosprávnou komunitu. Nedovolíme, aby byl vyvíjen administrativní tlak na uplatňování politické korektnosti – někdy právem nazývané prostě homopropaganda – ve vybraných profesích.“

Niebylec není jedinou polskou obcí, která v té či oné podobě přijala vyhlášku proti ideologii LGBT. K prohlášení se přidávaly nejen desítky dalších, ale i celé okresy nebo polská vojvodství.

Na jihovýchodě Polska, kde má velkou voličskou základnu konzervativní strana Právo a spravedlnost, v tom byly samosprávy nejpilnější. Ale podobná prohlášení přijímaly vlády v různých částech země, jejich soupis můžeme dodnes najít na polské internetové stránce Atlas nenávisti.

Letos v květnu polské soudy sice vyhlášky zrušily s tím, že jsou diskriminační a že žádná ideologie LGBT neexistuje, přesto se v obci Niebylec stále odvolávají na to, že šlo jen o využití práva na vlastní názor. 

Pavel Novák a Tomáš Havlín připravili reportáž která se zaměří na polské zóny bez LGBT, tři roky po jejich kontroverzním ustavení. Poslechněte si v audiu.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.