Bojovat s dezinformacemi by měl stát, nechává to ale na občanských iniciativách. Chybí také strategická komunikace, kritizuje Kartous

„Zjevné kroky vlády k tomu něco aktivně dělat proti problému dezinformací v zásadě ustaly, zvláště po nevysvětlitelném zrušení pozice zmocněnce pro problematiku dezinformací,“ uvádí v Pro a proti Kartous.

Seznamte se s exkluzivními daty o konspiracích v české společnosti na iROZHLAS.cz/neduvera ❯❯

Podle Žáčka jsou dnes v Česku politické síly, které s dezinformacemi aktivně pracují. „Využívají Parlamentu jako prostředí, které vytváří a šíří některé dezinformace. Potřebujeme proto vytvořit mechanismus, automatismus, který by byl ještě pod úrovní politického boje a hájil státní zájmy.“

Čtěte také

iROZHLAS

Hrozí vám nástup do ,konspiračního expresu’? Otestujte se, s jakou částí české populace se shodnete

„Vytvořit strategickou komunikaci státu mělo být zadání právě pro bývalého zmocněnce Klímu,“ připomíná Kartous. „Teď na Úřadu vlády tento proces ustal. Ale země jako Británie, Německo, skandinávské nebo pobaltské země strategickou komunikaci mají a využívají.“

Poslanec vysvětluje, že hlavní překážkou je rezortismus. „Není tu sjednocující vůle nezávislá na pozici vlády. Programové dokumenty máme dobře formulované, ale aplikace závisí na jednotlivých rezortech. Jako zásadní ale vidím roli ministerstva školství a jeho působení na školy a tak na budoucí občany.“

Veškerá aktivita v těchto věcech musí být nadrezortní a koordinována vládou. „Jenže Česká republika nemá funkční strategickou komunikaci, což se ukazuje jako základ aktivní prevence proti působení dezinformací. Bez ní se nadále můžeme bavit o složitosti boje s dezinformacemi, a nikam nedojdeme,“ tvrdí expert.

Čtěte také

Dezinformacím věří nejvíce ti, kdo nedůvěřují státu, říká politolog

Vláda by měla rozhodnout a konsensuálně vytvořit společný model postupu, souhlasí politik. „Ale jednotlivé rezorty se svých kompetencí nevzdají. Faktem je, že i národní bezpečnostní poradce zdůrazňuje, že pokud do toho nebudou silně angažováni ministři, tak to fungovat nebude.“

„Činnost státu dnes nahrazují občanské iniciativy, které bez jakéhokoliv nároku na odměnu nebo podpory dělají to, co by měl dělat stát,“ kritizuje nečinnost státu v boji proti dezinformacím mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous.

Politik dezinformace vnímá jako komplexní problém, na jehož řešení by se měli podílet všichni. „Stát by měl mít nástroje, jak toto podpořit. K jednání mezi klíčovými rezorty obrany a vnitra o dezinformacích sice dochází, ale nedochází k dohodě, právě proto tam panuje rezortismus,“ opakuje Pavel Žáček (ODS).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.