Dezinformacím věří nejvíce ti, kdo nedůvěřují státu, říká politolog

„Zavraždění Lady Diany u nás věří přes dvě pětiny lidí a tomu, že covid-19 byl plánem k redukci lidské populace, necelá třetina,“ popisuje výsledky výzkumu Cibulka.

Čtěte také

Hrozí vám nástup do ,konspiračního expresu’? Otestujte se, s jakou částí české populace se shodnete

„Konspiraci o chemtrails zná přes 40 procent lidí, ale o její pravdivosti je přesvědčeno jen sedm procent. V případě ruských konspiračních narativů, jako je zachraňování tradičních hodnot válkou, je přesvědčeno asi 10 procent dotázaných. Celkově je v Česku asi šest procent opravdu zapálených konspiracistů,“ dodává.

Hlavní spojnicí je podle výzkumníků SYRI důvěra ve stát a jeho politické instituce. Čím méně jim lidé důvěřují, tím více jsou otevřeni konspiracím a dezinformacím.

Výsledky výzkumu vychází celý tento týden na webu iROZHLAS.cz a v aplikaci si mohou čtenáři porovnat své odpovědi s těmi účastníků.

Všechny výsledky průzkumu na iROZHLAS.cz/neduvera ❯❯

Co bylo první?

Analýzou dezinformací se zabývá také politolog a odborník na dezinformace z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Miloš Gregor.

„Otázkou je, zda to, že nevěříme institucím je predispozicí k tomu, abychom věřili dezinformacím, nebo je to výsledek působení dezinformací, které nám tak přijdou logické a my pak máme pocit, že nám instituce najednou lžou,“ uvažuje.

Jan Cibulka, datový novinář zpravodajského serveru Českého rozhlasu iRozhlas.cz|foto:Agáta Faltová, Český rozhlas

Důležitější predispozicí než míra vzdělání, je fakt, jestli se zajímáme o politické dění, či zda jsme vůči němu apatičtí. Výzkum Českého rozhlasu ale ukazuje, že lidé věřící dezinformacím se o dění kolem sebe často zajímají, dokonce intenzivně. 

Cibulka totiž říká: „Náš výzkum naznačuje, že existuje vztah mezi nedůvěrou a dezinformacemi než naopak. Vystavení dezinformacím totiž nutně neznamená jejich přijetí, viz např. teorie o chemtrails, která je dobře známá, ale minimálně přijímaná.“

„Souvislost se spiritualitou se do informací propsala s příchodem pandemie – sdezinformacemi sdílí míru skepse a nedůvěry ke tradičním institucím. U ezoteriky je tradičním přístupem klasická medicína a její příznivci mají pocit, že nám systém nebo například farmaceutické firmy, něco tají. Tento přístup je podobný u dezinformací, média a autority nám údajně něco zamlčují, my pak máme pocit, že jsme tomu přišli na kloub,“ komentuje politolog.

Čtěte také

Kdybychom vypnuli sociální sítě, byl by od dezinformátorů klid, věří senátor Jirsa

„Také ale musíme dodat, že zatím co řada konspiracistů je zapálená i pro spiritualitu, opačným směrem to platit nemusí. Zkrátka plno spirituální lidí není konspiracisty,“ upozorňuje Cibulka.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Ptá se Pavlína Nečásková.