Dezinformacím věří nejvíce ti, kdo nedůvěřují státu, říká politolog

12. červen 2023

Výsledky výzkumu jak a proč rezonují v Česku konspirace, přináší datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Výzkum ukázal, že v Česku žije osm skupin lidí: od kategorického odmítání až po zapálené „konspiracisty“. Dezinformacím pak podlehnou spíše ti, co se nezajímají o dění kolem sebe než lidé s nižším vzděláním, komentuje politolog Miloš Gregor. Průzkum probíhal na bezmála 4 tisících lidí.

„Zavraždění Lady Diany u nás věří přes dvě pětiny lidí a tomu, že covid-19 byl plánem k redukci lidské populace, necelá třetina,“ popisuje výsledky výzkumu Cibulka.

Čtěte také

„Konspiraci o chemtrails zná přes 40 procent lidí, ale o její pravdivosti je přesvědčeno jen sedm procent. V případě ruských konspiračních narativů, jako je zachraňování tradičních hodnot válkou, je přesvědčeno asi 10 procent dotázaných. Celkově je v Česku asi šest procent opravdu zapálených konspiracistů,“ dodává.

Hlavní spojnicí je podle výzkumníků SYRI důvěra ve stát a jeho politické instituce. Čím méně jim lidé důvěřují, tím více jsou otevřeni konspiracím a dezinformacím.

Výsledky výzkumu vychází celý tento týden na webu iROZHLAS.cz a v aplikaci si mohou čtenáři porovnat své odpovědi s těmi účastníků.

Všechny výsledky průzkumu na iROZHLAS.cz/neduvera ❯❯

Co bylo první?

Analýzou dezinformací se zabývá také politolog a odborník na dezinformace z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Miloš Gregor.

„Otázkou je, zda to, že nevěříme institucím je predispozicí k tomu, abychom věřili dezinformacím, nebo je to výsledek působení dezinformací, které nám tak přijdou logické a my pak máme pocit, že nám instituce najednou lžou,“ uvažuje.

Jan Cibulka, datový novinář zpravodajského serveru Českého rozhlasu iRozhlas.cz

Důležitější predispozicí než míra vzdělání, je fakt, jestli se zajímáme o politické dění, či zda jsme vůči němu apatičtí. Výzkum Českého rozhlasu ale ukazuje, že lidé věřící dezinformacím se o dění kolem sebe často zajímají, dokonce intenzivně. 

Cibulka totiž říká: „Náš výzkum naznačuje, že existuje vztah mezi nedůvěrou a dezinformacemi než naopak. Vystavení dezinformacím totiž nutně neznamená jejich přijetí, viz např. teorie o chemtrails, která je dobře známá, ale minimálně přijímaná.“

„Souvislost se spiritualitou se do informací propsala s příchodem pandemie – sdezinformacemi sdílí míru skepse a nedůvěry ke tradičním institucím. U ezoteriky je tradičním přístupem klasická medicína a její příznivci mají pocit, že nám systém nebo například farmaceutické firmy, něco tají. Tento přístup je podobný u dezinformací, média a autority nám údajně něco zamlčují, my pak máme pocit, že jsme tomu přišli na kloub,“ komentuje politolog.

Čtěte také

„Také ale musíme dodat, že zatím co řada konspiracistů je zapálená i pro spiritualitu, opačným směrem to platit nemusí. Zkrátka plno spirituální lidí není konspiracisty,“ upozorňuje Cibulka.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Ptá se Pavlína Nečásková.

autoři: Lukáš Matoška , Pavlína Nečásková , vsvo
Spustit audio

Související