Kávovníky, tedy i kávu, ohrožuje změna klimatu. Prospívá jim naopak blízkost stromů, tvrdí vědkyně

Jak vážně změna klimatu ovlivňuje pěstování kávy?

Kávovník je rostlina náchylná. Původně rostla v podrostu etiopských lesů na menších lokalitách, dalo by se říct. Nyní je pěstována po celých tropech. A právě změna klimatu ji ohrožuje výkyvem teplot a změnami chodu srážek.

Čtěte také

iROZHLAS

Káva neustále zdražuje. Mohou za to jemenští povstalci, Evropská unie i ceny mléka

Navíc většinově pijeme arabiku, předpokládám, a právě arabika je ještě víc náchylná na výkyvy, protože roste od 600 metrů nad mořem výše. Takže v horských mlžných lesích. A těch není na světě tolik.

Proto je tu snaha vysazovat arabiku i trošku níže, kde je těch úrodných půd. A právě tam jakékoliv výkyvy teplot způsobují ty největší problémy kávovníků.

Jak jsem se dočetl, tak konkrétně vy zkoumáte to, jestli by kávovníkům pomohlo zastiňování. Jak jste v tom daleko?

To souvisí ještě s tím, co jsem říkala na začátku, že káva pochází z etiopských lesů a rostla tam v podrostu, byl keřík v lese. I její pěstování ze začátku bylo součástí agrolesnického systému. To znamená, že jste měli plantáž, na které byly stromy a pod stromy se pěstovala káva.

Čtěte také

Za jak dlouho naběhne účinek kofeinu? Jak se káva praží? A proč tolik zdražuje?

Ale s rozmachem hnojiv a různých dalších podpůrných prostředků v zemědělství začala být pěstována i monokulturně a nyní monokultura lehce převažuje. Ale agrolesnické plantáže stále existují a stále jsou docela časté.

My se snažíme motivovat pěstitele právě k agrolesnictví. Protože stromy pomáhají zlepšit mikroklima, trochu snížit teplotu, zvýšit vlhkost a kávu tak trochu ochraňují. Tím pádem se kávovník dožívá vyššího věku.

Agrolesnické plantáže

Je možné kávu ve velkém, v tom dnešním masovém měřítku, pěstovat pouze touto agrolesnickou metodou?

Myslíme, že ano, protože z našeho výzkumu vyplynulo, že se nesnižovalo množství vypěstované kávy na agrolesnických kávových plantážích. Takže půjde jenom o to, o kolik se sníží množství kávovníků proto, že strom zabere nějaké místo.

Ty systémy vypadají tak, že máte kávu a uprostřed jsou různé stromy s hodně rozvolněnými korunami, není tam velká konkurence a to kávovníku prospívá.

Čtěte také

Káva je zátěž. Nejvíc ekologické je dávat si ji v kavárně, radí odborník

Kromě toho taky zkoumáte, jestli by se pěstitelé mohli zapojit do obchodu s uhlíkem. Jak? A jak by jim to pomohlo?

To právě souvisí s agrolesnictvím. Teď už dokážeme spočítat, kolik stromy navážou uhlíku oproti plantážím, kde stromy nejsou. Mohli bychom tedy zapojit pěstitele, kteří mají agrolesnické systémy, a ti by mohli díky stromům další příjmy. Ty by jim mohly vyrovnat to, že strom na plantáži zabere místo, kde nemůže růst kávovník.

Kde vlastně tento průzkum provádíte? Jak těžké pro vás bylo získat si důvěru pěstitelů?

Já jsem začínala v roce 2010 v Peru, v centrální části, kde se pěstuje velmi kvalitní káva. Mluvím španělsky, takže důvěra nastala docela rychle, ta kultura je podobná. Ale v současnosti vedeme i výzkumy třeba v Kambodži, kde už je to náročnější, jednak kulturně, jednak jazykově.