Kauza děkana Ševčíka odhaluje bídu českého vysokého školství, domnívá se novinář Dolejší

„Dnes jsou na tom tak, že jim nikdo nemůže moc mluvit do toho, jaké mají katedry a obory, ale čekají na to, že jim tam stát automaticky pošle peníze. Ale stát už nemůže nic říct k tomu, jestli nejsou na desetimilionovou zemi tři katedry japanologie – v Ústí nad Labem, v Praze a v Olomouci – moc, nebo málo,“ přidává novinář příklad, který sám označuje za extrémní.

Čtěte také

Potřebujeme do vysokého školství plošně přilít peníze. Jen tak bude konkurenceschopné, věří historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom

„Děkani a rektoři jsou voleni zaměstnanci, svými akademickými senáty – a ti zaměstnanci asi nezvolí někoho, kdo bude říkat: ,Chci, abyste víc makali, abyste sem vozili vědce ze zahraničí, abyste měli publikace v cizině, abyste se učili apod.‘ Spíš chtějí, aby pokračovali, jak jsou zvyklí,“ uvažuje.

Kauza Ševčíka vstoupila do povědomí od chvíle, kdy se rektor VŠE Petr Dvořák už několik měsíců marně snaží děkana fakulty odvolat proto, že prý poškozuje dobré jméno školy. Sám Ševčík a jeho podporovatelé z fakulty obvinění odmítají. Zatím posledním krokem byl souhlas s odvoláním, který rektor získal od Akademického senátu VŠE.

Padá zájem studentů i pedagogů

Novinář Dolejší také zjistil, že o Národohospodářskou fakultu je v posledních letech čím dál menší zájem mezi studenty.

„Dokonce i přesto, že byly za ,děkanování‘ Ševčíka sníženy požadavky u přijímacích zkoušek. Fakulta tak možná přišla i o ty nejnadanější studenty. Ale neříkám, že tam někdo  talentovaný není.“

Čtěte také

Petr Hartman: Za třicet let už dvaadvacet ministrů, to názorně vypovídá o tuzemském školství

„V roce 2010 studovalo na této fakultě 2,7 tisíc studentů, v současnosti je na magisterském a bakalářském oboru asi 1,4 tisíc studentů,“ přidává podrobnosti.

„Druhý problém je možná vážnější: za éry děkana Ševčíka opustilo školu mnoho učitelů, profesorů, vedoucích pracovníků kateder apod. Všichni pak mluvili o tom, že ne že by byli vyhozeni, ale že šlo o odchod po dlouhých sporech právě s děkanem.“

Podobný problém s nemožností odvolání tzv. svého děkana měla i bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

„Šlo o děkana, který byl zapletený v kauze, řekněme, prodeje titulů,“ popisuje novinář s tím, že podle Nerudové do senátů často kandidují ti jinde nejméně aktivní učitelé.

Čtěte také

S Bekem zůstanou hlavní vize zachovány, věří poslanec. Časté střídání ministrů neposlouží žádnému rezortu, míní stínová ministryně školství

„Protože ten, kdo dělá akce, publikuje v zahraničí, vzdělává se v cizině, má kontakty se zahraničními univerzitami, tak už nemá čas na to sedět ve vysokoškolském senátu,“ vysvětluje novinář.

Řešením by mohla být změna vysokoškolského zákona, ale na to by se teď hledala politická shoda hodně těžko.

„Ale nejkatastrofálnější důsledek, který to všechno má, je, že univerzity jsou nesmírně uzavřené.“ Učí samotní absolventi, a to často mnoho let a nejsou otevřené pro nikoho zvenčí. 

Víc už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.