Trump jedná s Putinem i proto, že Spojené státy hledají spojence proti Číně, míní historik Hlaváček

Svůj podíl na tomto rozpadu má i americká reprezentace, která oslabuje dosavadní spojenectví a místo toho jde na ruku Vladimiru Putinovi, tvrdí filozof.

Čtěte také

iROZHLAS

Představitelé USA uznávají ruské požadavky, i když jsou v rozporu s mezinárodním právem, říká Smetana

„Putin je zločinec. Problém je, že najednou se jako nepřítel chová i prezident země, která byla lídrem Západu. Otázka je, jakou má motivaci,“ upozorňuje.

„Buď jde Donaldu Trumpovi o soukromý byznys pro pár vyvolených, to je ta horší varianta. Ta o něco lepší je, že hledá v Rusku spojence proti Číně. Obojí je špatná zpráva pro Ukrajinu a Evropu.“

Hlaváček poukazuje na to, že obě možnosti jsou zároveň v souladu s Trumpovým dlouhodobým smýšlením, ambicemi a sebeprezentací. Před 40 lety se podobně nechal slyšet, že kdyby jej Ronald Reagan jmenoval zvláštním velvyslancem v Sovětském svazu, tak do hodiny ukončí studenou válku.

Izolacionismus a expanze

Nyní Trump nejenže neukončil konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, jak slíbil. Ale svými prohlášeními začal reorganizovat mezinárodní uspořádání, varuje historik.

„Amerika přichází o svoji soft power. Jestliže jejími rivaly, byť zatím jen rétorickými, jsou Kanada nebo Dánsko, potažmo Grónsko a Evropská unie, tak to není dobré,“ hodnotí. „Izolacionismus spojený se zvláštní expanzionistickou rétorikou je ve Spojených státech na postupu a Trump rozbíjí západní společenství, aniž by musel.“

Čtěte také

Čína se snaží sblížit s Evropou. Splnit její požadavky by pro nás ale bylo sebevražedné, varuje sinolog

Důkazem tohoto procesu je i redukce a rušení rozhlasových stanic, jako jsou Hlas Ameriky nebo Rádio Svobodná Asie. Někteří Američané říkají, že je to proto, že jejich země je tak silná, že už nepotřebuje nikde šířit svůj vliv. Podle Hlaváčka je to spíše Trumpův strategický kalkul.

„Minimálně část Trumpovy administrativy ví, že na Čínu Amerika potřebuje spojence, protože i Čína má svoje spojence,“ domnívá se. „Snaha přetáhnout Rusko na stranu Ameriky, možná proti Číně, a vynechat z toho Evropu je geopolitická katastrofa i pro Spojené státy.“

Evropu Trump izoluje záměrně, protože ruský prezident Putin ji explicitně označuje za nepřítele. Kromě toho po Spojených státech požaduje návrat uspořádání Severoatlantické aliance do podoby před madridským summitem v roce 1997, kdy země bývalého východního bloku ještě nebyly členy.

Karty jsou rozdány

Mocenská závislost aktuálního vyjednávání tedy začíná u americké delegace snažící se navázat spolupráci s Ruskem, které stojí po boku Číny. V takovém uspořádání je Evropa odkázaná sama na sebe, všímá si Hlaváček.

Čtěte také

Žijeme v přelomové době. Teď se hraje vabank o platnost mezinárodních pravidel, míní advokát Kalvoda

„Jsou tam i optimistické fasety, třeba že Čína potřebuje Evropu jako trh, takže ji nechce rozbitou válkou,“ analyzuje filozof. „Ale karty jsou rozdány. Myslím, že evropská diplomacie musí být aktivnější v hledání spojenců. A to i těch, kteří nemusí být ve všem po chuti našim hodnotám. Hraje se o hodně, hraje se o nový mezinárodní řád.“

Mezi klíčové partnery Evropy dnes patří například Indie. Kromě toho je podle historika potřeba posilovat i stávající vazby na Austrálii nebo Japonsko.

Nesmíme ale zapomínat na vlastní aktivitu nebo ochotu investovat do obrany.

„My Evropané zkrátka budeme muset řešit Rusko. Pokud ho řešit nebudeme a necháme v tom Ukrajinu samotnou, Amerika za nás ty kaštany už evidentně nevytáhne,“ připomíná Hlaváček. „Naopak nás nechá ve štychu. Anebo my sami sebe necháme ve štychu, což je ještě horší.“

Má Donald Trump nějaký korektiv? Jak by vyjednávání vedla Kamala Harrisová, kdyby se stala prezidentkou? A co všechno se může stát do příštích amerických prezidentských voleb? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.