Potřebujeme do vysokého školství plošně přilít peníze. Jen tak bude konkurenceschopné, věří historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom

5. duben 2023

Budou protesty vysokoškolských pedagogů za vyšší platy pokračovat? Vláda sice chystá navýšit letošní rozpočet vysokých škol o 900 milionů korun, ale pomůže to vyřešit současnou situaci podfinancovaných fakult? Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost, ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci vysokoškolských pedagogů.

„Souhlasím s právem občanů protestovat, ale myslím, že ve vysokém školství je problémů víc, jsou systémové a není to pouze objem financí, který je, souhlasím, malý,“ uvádí v Pro a proti ekonom Josef Montag z Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Karel Šima z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty UK protesty akademiků považuje za oprávněné. „Situace mnoha z nich je skutečně zoufalá, ale je to odraz obecnějšího podfinancování vysokého školství, a proto je tlak na politickou reprezentaci na místě.“

„Jednorázová pomoc je akutní, ale je třeba dlouhodobé řešení. I pro rozpočty na další roky by bylo třeba se domluvit na zvýšení a na nějaké trajektorii zvyšování financí pro vysoké školy,“ navrhuje historik.

Akademik má dělat výuku a výzkum. Platy, o kterých se bavíme, tedy ty třicetitisícové platy docentů, chápu jako plat za výuku.
Josef Montag

Otázkou je, co se s penězi navíc udělá, připomíná ekonom. „Tedy jestli budou efektivně vynaloženy, nebo jestli se každému zvýší plat o nějaké procento a bude to, což samo o sobě není úplně špatně, ale není to ten nejlepší způsob, kterým by peníze měly být vynaloženy.“

Josef Montag

Některé školy dokázaly masifikovat výuku, nabírat víc studentů a nezvyšovat počet pedagogů. „Financování na vědu bylo zase řešeno tzv. kafemlejnkem podle počtu publikací, což také umožnilo vydělat víc peněz. Potom se objemy prostředků zafixovaly a často se tyto institucionální strategie podepsaly na kvalitě výuky a na tom, jak se tam dělá věda,“ soudí Šima.

Základní plat vysokoškolského pedagoga má podle zákona a předpisů odrážet práci jak ve vědě, tak ve výzkumu.
Karel Šima

„Akademik má dělat dva okruhy věcí: výuku a výzkum. Platy, o kterých se bavíme, tedy ty třicetitisícové platy docentů, chápu jako plat za výuku. Ta mně zabere asi 2 dny v týdnu a zbytek bych měl věnovat výzkumu, což jsou externí finance jako granty a pak publikace. I ty jsou zdrojem příjmů pro akademika a mohou plat netriviálně navýšit,“ vysvětluje Montag.

Karel Šima

Ten porovnává praxi pražské Právnické fakulty a té brněnské. „Tam šli tou cestou, že víc učí, mají méně akademiků na studenta, a proto téměř dvojnásobné platy než Praha. Měla by být flexibilita, akademik sám by měl mít možnost říct, jestli bude zaměřen na výzkum, či na výuku.“

„Základní plat vysokoškolského pedagoga má podle zákona a předpisů odrážet práci jak ve vědě, tak ve výzkumu,“ namítá Šima. „V posledních letech se výrazně vysokým školám navýšilo projektově a tam je možné získat skutečně vyšší prostředky. Tím se akademik dostává do absurdní situace, kdy se jeho úvazek sestává z několik částí, každé placené jinak.“

Čtěte také

Podle Montaga je ale tento projektový, výkonnostně vázaný způsob financování škol motivační. „Byl bych opatrný s tím zvyšovat platy všem. V situaci, kdy víme, jak univerzity teď fungují, si nemyslím, že by to vytvořilo dobré podněty.“

Ideální by bylo financovat profesory fixně. „Ale aby to fungovalo, měli by být akademičtí pracovníci najímáni na konkurenčním světovém trhu, aby nedocházelo k tomu, co si spousta západních univerzit zakazuje, tedy k najímání vlastních absolventů. Proto systém projektového financování považuji za lepší,“ konstatuje Josef Montag.

„Ano, projektové financování leckde nabouralo praxi zaměstnávat vlastní absolventy. Ale rozhodně neplatí, že je nejdříve třeba udělat systémové změny a pak teprve zvýšit finance. Je to možné jen naopak. Mezinárodně konkurenceschopní nebudeme, pokud nenabídneme mezinárodně konkurenceschopné plat. A to znamená plošně přilít do vysokého školství peníze,“ žádá Karel Šima.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.