Petr Šabata: Nový ministr školství Mikuláš Bek má čas na zázrak do konce září

Je to nespravedlivě zjednodušené vidění celého školství, kde je potřeba dotáhnout reformu obsahu vzdělávání, změnit maturity a přijímací zkoušky a dořešit desítky dalších věcí. Ale Mikuláš Bek byl vržen do situace, kdy jde především o peníze. A kdyby se mu podařilo obtížný finanční úkol splnit, rovnalo by se to malému politickému zázraku.

Čtěte také

Teď řešíme nedostatek míst na školách. Situace se ale zlomí a o studenty bude velký boj, tvrdí ministr Balaš

Bek je senátorem od října 2018, zasedá v předsednictvu hnutí STAN a už je členem vlády Petra Fialy – podílel se na úspěšném českém předsednictví v Radě Evropské unie. Politickými zkušenostmi tedy svého předchůdce výrazně předčí.

Jenže – hnutí STAN je stále ve stínu kauzy Dozimetr, v ekonomických záležitostech hraje v koalici druhé housle za ODS a vláda má – velmi chvályhodně – v plánu snížit strukturální schodek rozpočtu už v roce 2024 nejméně o 70 miliard. A ODS nemíní řešit například prioritu vzdělávání přidáváním peněz z vyšších daní.

Čelní střet s ministrem financí

Čtěte také

Petr Šabata: Dva smutné příběhy o vzdělávání a priority vlády, které se vytratily

Bouře v regionálním školství kvůli platům je přitom důsledkem neuvěřitelného způsobu, jakým vláda přistupuje k většině domácích problémů. Pokud možno nic neřekne lidem, jimž její rozhodnutí zasáhne do životů, a nemá ani připraveno řešení souvisejících problémů.

V koaliční smlouvě i programovém prohlášení slíbil kabinet Petra Fialy 130 procent průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům – vedle učitelů i vychovatelkám, speciálním pedagogů, asistentkám, psychologům...

Pak koaliční poslanci pokoutně ve Sněmovně slib zúžili v návrhu zákona jen na učitele. Což vyvolalo nespokojenost nejen asi 40 tisíc „vyřazených“, ale také odborů, ředitelů škol, opozice... Protože je to věcně sporné a protože se s nimi nikdo nepokusil předem věc probrat.

Čtěte také

Petr Šabata: Vláda Petra Fialy vážně chybuje v jedné ze svých priorit – vzdělávání

Do této situace přichází bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, tedy už druhý ministr bez znalosti regionálního školství. A bude chtít po své vládě spoustu peněz.

I navýšení platů jen pro učitele na 130 procent průměru vyjde stát na mnoho miliard. A také asistentům a psychologům bude potřeba přidat, nebo ze škol prostě utečou. Totéž platí o školnících, kuchařkách a dalších nepedagogických pracovnících, kteří ke svým nízkým platům nedostali letos navíc ani korunu.

Podle skromných odhadů by měly vysoké školy dostat příští rok aspoň o šest miliard víc – nejen na platy v humanitních oborech, ale především kvůli vyšším počtům studentů a inflaci.

Petr Šabata|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Takže nový ministr školství bude chtít, aby na jeho nastavené dlani přistálo na rok 2024 přinejmenším 25 miliard plus. Rozpočet ovšem musí navíc pamatovat desítkami miliard taky na obranu, důchody, obsluhu dluhu a další kapitoly. A vláda má ambici snížit schodek o těch 70 miliard.

Mikuláše Beka tedy čeká čelní střet s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a celým vedením ODS, pro něž vzdělávání už prioritou evidentně není.

Zda nový ministr ve své misi uspěl, budeme vědět hned na začátku příštího školního roku. Vláda totiž posílá rozpočet na další rok do Sněmovny vždy na konci září.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo