Petr Šabata: Vláda Petra Fialy vážně chybuje v jedné ze svých priorit – vzdělávání
Hned trojím způsobem teď poškodila vláda Petra Fialy vážnost vzdělání. Nově se hlásí ke zvyšování platů na 130 procent průměrné mzdy v roce 2024 jen u učitelů, ne u všech pedagogických pracovníků, jak si vepsala do programového prohlášení. Smůlu tedy má asi 40 tisíc asistentů pedagoga, vychovatelek, mistrů a také psychologů a speciálních pedagogů.
Školy říkají, že je to chyba. Ale poslanci všech koaličních stran právě takto změnili zákon projednávaný ve Sněmovně a vláda pak jiné pedagogy než učitele vyhodila z aktualizovaného programového prohlášení.
Čtěte také
Jenže ani kantoři nemají vyhráno. Ve zmíněné poslanecké úpravě se totiž namísto jasného vládního výpočtu, jak se dobrat každý rok k těm zákonem garantovaným 130 procentům, objevil způsob nový, zamlžený. Bude záležet na vládě, jakou základnu si k výpočtu zvolí a jak dopadnou jednání o státním rozpočtu. A ministr školství Vladimír Balaš zatím ve všech jednáních o penězích na vzdělání dopadl špatně.
Ale ještě mnohem horší než tyto faktické změny ve vládním slibu je pokoutný nedůstojný způsob provedení.
Chudé školství
Čtěte také
Pedagogičtí pracovníci, jimž vláda Andreje Babiše navýšila platy celkem o polovinu na téměř 45 tisíc, by asi Fialovu kabinetu řešícímu několik velkých krizí odpustili o nějaké procento nižší než slíbené platy a také odměňování vychovatelek nebo psychologů se dá rozumně vymyslet. Pedagogové a ředitelé by zvážili nové návrhy, kdyby byly konkrétní, propracované v souvislostech a přesně propočítané.
O nic z toho se vláda ani nepokusila. Postupovala arogantně a nezodpovědně, bez předchozí debaty s odbory, asociací ředitelů škol, dalšími lidmi z praxe nebo ekonomy, kteří se tématu roky věnují. To je velmi nebezpečné jednání.
Ještě důležitější než aktuální výše platů pro pedagogy je totiž věrohodný závazek státu je na dobré úrovni dlouhodobě držet. Trvá desítky let, než se jako třeba ve Finsku zaplní sborovny těmi nejlepšími mladými lidmi a než se doplní tisíce učitelů, kteří v českých školách nyní chybí.
Čtěte také
Ve všech civilizovaných zemích uznávají, že jen inspirativní učitelka nebo učitel jsou klíčem ke kvalitnímu vzdělání – až daleko za nimi jsou lepší rámcové vzdělávací programy, digitální tabule nebo nižší počet žáků ve třídě. Tohle všechno kabinet Petra Fialy od začátku ignoruje.
Nejsmutnější postavou příběhu je ministr Balaš. Svoji prohru o slušný rozpočet školství na rok 2023 vysvětloval tím, že přece podle nového zákona se v roce 2024 vše dožene. A teď jen krčí rameny. Zůstane-li lehká politická váha Balaš ministrem, školství bude chudé až do konce funkčního období Fialovy vlády, která si vzdělání určila za jasnou prioritu.
Přitom kabinet má i v aktualizovaném programu závazek dávat do školství tolik peněz, aby to odpovídalo v poměru k HDP alespoň průměru vyspělých zemí (OECD). V koaliční smlouvě bylo i konkrétní číslo – 5,2 procenta. Což by znamenalo zvýšit do roku 2025 výdaje na vzdělávání až o 100 miliard. Výborně, na peníze čekají například vysoké školy! Ale jak to míní vláda zařídit, když už teď se nerozpakovala obrat pedagogy o pár miliard?
Nebo i tento slib jednoduše vyškrtne ze svého programu při další aktualizaci?
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
