Teď řešíme nedostatek míst na školách. Situace se ale zlomí a o studenty bude velký boj, tvrdí ministr Balaš

Magistrát i jednotlivé městské části prý umožnily vznik nových satelitů, a měly proto počítat s tím, že jejich obyvatelé budou potřebovat umístit své děti do škol. Kapacita je podle ministra nedostatečná i na základních školách, přičemž demografická vlna se přelévá a bude vrcholit okolo roku 2030. A poté naopak vyvstane otázka, co s volnými kapacitami.

Čtěte také

České školství je mišmaš. Nikdo neví, kdo má školy reálně řídit, kritizuje podnikatel v oboru

„Ministerstvo má velmi napjatý rozpočet. Magistrátu na účtech leží 120 miliard korun a těžko očekávat od státu, že mu dá něco dalšího. Ať mi tedy poradí, komu mám ty peníze vzít. Vysokým školám, vědě nebo regionálnímu školství někde jinde? Problém se měl řešit už dávno. I kdybychom ty prostředky nakrásně měli, tak je pozdě, protože tu školu nevyčarujete za rok,“ zdůrazňuje.

Podnikatel ve školství Ondřej Kania v Interview Plus kritizoval stávající systém zřizovatelů, kdy nikdo vlastně neví, kdo má školy reálně řídit. „Je to primárně záležitost zřizovatele, takto se kompetence rozdělily už dávno. Naše školství je výrazně decentralizované, role ministerstva je metodická, kontrolní. Je to samozřejmě mišmaš, jiné modely řízení školství jsou možná efektivnější,“ připouští Balaš.

Nemyslím si, že je situace tak kritická, jak se podává. Naopak je lepší než loni.

Celkové kapacity jsou prý ale dostatečné, což ilustruje na počtu podaných přihlášek. Těch letos bylo 114 tisíc v prvním a 90 tisíc ve druhém kole, přičemž k dispozici je 143 tisíc míst. „V letošním roce asi padesátka škol požádala o navýšení kapacity ve všeobecně vzdělávacích oborech a gymnáziích. Nemyslím si, že je situace tak kritická, jak se podává. Naopak je lepší než loni.“

Změna přijímaček

Ministerstvo školství se podle Balaše zabývá změnou jednotných přijímacích zkoušek, aby si žáci od příštího, nebo nejpozději přespříštího, roku mohli do přihlášky zapsat více škol. Jejich ředitelé by pak nabízeli místo těm, kteří uspějí nejlépe.

Čtěte také

Navýšení platů jen učitelům? Obávám se odchodu ostatních pedagogických pracovníků, říká ředitel školy. Vláda bude myslet i na neučitelské profese, ujišťuje poslanec

Pracuje se prý i na obsahu jednotných přijímaček, otázkou ale podle ministra je i to, zda v tomto modelu pokračovat. Nevylučuje ani návrat k formě testů, které je možné zkusit několikrát a v úvahu se bere nejlepší výsledek.

„Myslím, že je to fér a mnohem průkazněji to ukáže, zda je ten jedinec způsobilý studovat. Po roce 2030 se navíc dostaneme do situace, kdy bude nedostatek studentů a bude o ně velký boj. Situace se stále mění, ale to neznamená, že bychom se neměli zabývat otázkou kvality testů a jejich průkaznosti,“ dodává.

Balaš je sám absolventem gymnázia a právnické fakulty, připouští ale, že pokud by se mohl znovu rozhodovat, uvažoval by o technickém oboru. „Nakonec i lidé s technickým vzděláním mohou jít studovat humanitní obory na univerzitě. Myslím, že ta fúze je zajímavá, navíc perspektiva získat dobře placené zaměstnaní je u technických oborů v současné době větší,“ poznamenává.

Jak chce řešit nízké platy pedagogů na humanitních fakultách? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.