Běžné školy už dávno ztratily monopol na vzdělávání, míní propagátorka unschoolingu Staňková

27. červen 2022

„Dítě není malý dospělý. Zaslouží si sice stejnou úctu a pozornost, ale ve světě se teprve učí fungovat. A dospělí mu v tomto náročném procesu musí pomoci,“ říká propagátorka unschoolingu Zdeňka Šíp Staňková. V Hovorech mluví i o tom, že běžné školy už ztratily monopol na vzdělávání. Že unschooling je pro každé dítě, ale není pro každého rodiče. A také o šikaně a traumatech z dětství.

„Pro nás je školou celý svět. Žijeme tak, že školy k životu teď nepotřebujeme, nevyužíváme jejich služeb a vnímám to jako život ve svobodě, život v dobrovolnosti, v nenásilí. Děti si samy určují, co chtějí dělat, jak a proč,“ popisuje svoji osobní zkušenost s unschoolingem Šíp Staňková.

Čtěte také

Svět je podle ní obrovské místo k poznávání plné zdrojů. „Běžné školy už dávno ztratily monopol na vzdělávání. Dříve to možná byla místa, kde se koncentrovala vzdělanost a moudrost, dnes už je ale svět dostupný na pár kliků,“ vysvětluje.

Její čtrnáctiletá dcera nikdy běžnou školu nenavštěvovala. „Vysvědčení normálně má, je zapsaná na domácím vzdělávání. V zákoně se tomu říká individuální vzdělávání. Je normálně zapsaná ve škole, která je ale svobodná, takže nám umožňuje žít ten svobodný život tak, jak my si přejeme a představujeme.“

Neznají data bitev a láčkovce, ale jsou vzdělané v jiném slova smyslu.
Zdeňka Šíp Staňková

Šíp Staňková při praktikování tohoto přístupu ke vzdělávání vychází z toho, že odmítá někoho do něčeho nutit proti jeho vůli. „A školy tak teď fungují. Jsou založené na tom, že jsou tam děti nucené chodit. Když tam nechodí, má to pro ně a pro celou rodinu velké následky.“

„Ty děti jsou šťastné, spokojené a vzdělané v určitém slova smyslu. Třeba neznají data bitev nebo láčkovce. Ale s těmi běžnými věcmi se člověk setkává v běžném životě. A ty, co dávají smysl, tak k němu přijdou,“ dodává k podstatě unschoolingu Šíp Staňková.

Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové.

Spustit audio

Související