Běžné školy už dávno ztratily monopol na vzdělávání, míní propagátorka unschoolingu Staňková
„Dítě není malý dospělý. Zaslouží si sice stejnou úctu a pozornost, ale ve světě se teprve učí fungovat. A dospělí mu v tomto náročném procesu musí pomoci,“ říká propagátorka unschoolingu Zdeňka Šíp Staňková. V Hovorech mluví i o tom, že běžné školy už ztratily monopol na vzdělávání. Že unschooling je pro každé dítě, ale není pro každého rodiče. A také o šikaně a traumatech z dětství.
„Pro nás je školou celý svět. Žijeme tak, že školy k životu teď nepotřebujeme, nevyužíváme jejich služeb a vnímám to jako život ve svobodě, život v dobrovolnosti, v nenásilí. Děti si samy určují, co chtějí dělat, jak a proč,“ popisuje svoji osobní zkušenost s unschoolingem Šíp Staňková.
Čtěte také
Svět je podle ní obrovské místo k poznávání plné zdrojů. „Běžné školy už dávno ztratily monopol na vzdělávání. Dříve to možná byla místa, kde se koncentrovala vzdělanost a moudrost, dnes už je ale svět dostupný na pár kliků,“ vysvětluje.
Její čtrnáctiletá dcera nikdy běžnou školu nenavštěvovala. „Vysvědčení normálně má, je zapsaná na domácím vzdělávání. V zákoně se tomu říká individuální vzdělávání. Je normálně zapsaná ve škole, která je ale svobodná, takže nám umožňuje žít ten svobodný život tak, jak my si přejeme a představujeme.“
Neznají data bitev a láčkovce, ale jsou vzdělané v jiném slova smyslu.
Zdeňka Šíp Staňková
Šíp Staňková při praktikování tohoto přístupu ke vzdělávání vychází z toho, že odmítá někoho do něčeho nutit proti jeho vůli. „A školy tak teď fungují. Jsou založené na tom, že jsou tam děti nucené chodit. Když tam nechodí, má to pro ně a pro celou rodinu velké následky.“
„Ty děti jsou šťastné, spokojené a vzdělané v určitém slova smyslu. Třeba neznají data bitev nebo láčkovce. Ale s těmi běžnými věcmi se člověk setkává v běžném životě. A ty, co dávají smysl, tak k němu přijdou,“ dodává k podstatě unschoolingu Šíp Staňková.
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové.
Související
-
Cílem učení má být tvořivost. Vzdělávání je pochopení toho, jak funguji při úspěchu nebo neúspěchu
Vysvědčení se blíží. Také jste každý rok cítili mírné chvění jak všechno to snažení, někdy i nesnažení, dopadne? Nejsou očekávání rodičů přehnaná a děti zavaleny strachem?
-
O studentech a středoškolském vzdělávání před 30 roky a v současnosti s ředitelem gymnázia
Opravdu se mládež za poslední roky změnila? Jak jiné je dospívající dnes vzdělávat? O tom se bavíme s Alfrédem Dytrtem, ředitelem Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem.
-
Dvě úrovně maturity? Změna musí jít ruku v ruce s proměnou systému vzdělávání, zní od expertů
Středoškoláci by si v budoucnu mohli vybírat ze dvou úrovní maturit. Kdo nebude chtít pokračovat dál ve studiu na vyšší či vysoké škole, tomu by stačila snazší zkouška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka