Z dob komunismu jsme podědili školství, které produkuje konkrétní zaměstnance, kritizuje radní Vácha

„Tam, kde rostla výstavba, kde rostl počet obyvatel, se mělo vytvářet i střední školství, což se nedělo. Částečně za to mohou zřizovatelé, částečně stát, který ne zcela jasně definoval po revoluci svou politiku,“ uvádí Vácha, radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu.

Když populace dětí klesala, některé obory se nezavíraly, vychýlily se počty ve prospěch gymnázií a zespoda se vytratily učební obory.
Milan Vácha

Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Hřebecký dodává, že kraje nedokážou dlouhodobě předvídat potřebné kapacity škol. „Z mého pohledu jsou na vině hlavně zřizovatelé středních škol, tedy kraje.“

Milan Vácha|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Radní připomíná, že kraje pracují s dlouhodobými záměry, které platí čtyři roky. „Takže vy záměr zdědíte od svých předchůdců šest měsíců po volbách a na konci vašeho volebního období vám zbývá šest měsíců, kdy předáváte vládu svým nástupcům se svým novým dlouhodobým záměrem, což je nonsens, který by se měl odstranit.“

„V dobách, kdy populace dětí klesala, se některé obory nezavíraly, vychýlily se počty ve prospěch gymnázií a zespoda se vytratily učební obory. Kraje na zvyšování počtu žáků v roce 2015 reagovaly různě, navíc Praha je jiný svět než periferie,“ vysvětluje Vácha.

Čtěte také

Převis na gymnáziích? Zredukujme obory a rozšiřme technická lycea. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Hřebecký vidí hlavní problém vtom, že se neupravuje struktura vzdělávání tak, jak se vyvíjí společnost. „Nekopírujeme vyspělé západní státy. Ano, jsme průmyslová země, takže tu vždy budeme mít průmyslovou základnu.“

„Ale státy, které mají podobně vyspělý průmysl, mají kolem 50 procent všeobecného vzdělávání ve středoškolské populaci, my jsme na 25 procentech, ministerstvo by rádo 30 procent, ale i to je sen, protože na středoškolské soustavě sedí kraje,“ tvrdí ředitel.

Vácha souhlasí, že průmysl tlačí kraje do zúženého profilování absolventů středních škol. „A to je chyba, protože ke všeobecnému vzdělávání vše opravdu směřuje. Podědili jsme z dob komunismu strukturu postavenou na 800 oborech, kdy střední školy produkovaly konkrétní zaměstnance.“

Situace je v různých krajích různá, nicméně zájem o gymnaziální vzdělání je napříč státem a lidé hlasují nohama.
Miroslav Hřebecký

„Gymnázium plní pro ty s aspirací na vysokou školu roli místa, kde získají čtyři roky na rozhodnutí. Je pravdou, že ti, kteří tuto aspiraci nemají, nemají jinou možnost. Obory jsou ale schváleny a my jako kraje se snažíme do nich trefit,“ popisuje stávající praxi radní.

Miroslav Hřebecký|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Hřebecký konstatuje, že rozhodně nejde jen o regionální problém. „Situace je v různých krajích různá, nicméně zájem o gymnaziální vzdělání je napříč státem a lidé hlasují nohama. Zkrátka, dnešní společnost nemá o ty úzce vyprofilované obory takový zájem.“

„A pokud máte dvě přihlášky a odevšud z médií se na vás valí, že se dítě nedostane a druhou volbu si máte dát na jistotu, tak je logické, že na školách s menší poptávkou bude ohromný nával. To, že se lidé hlásí na nějaké školy, je jedna věc, jestli tam skutečně dorazí, je věc druhá. A úplně jiná věc je, jestli obor dostudují a ho půjdou dělat,“ říká Hřebecký.

Čtěte také

V okolí Prahy je 16 deváťáků na jedno gymnaziální místo. Jde pouze o lokální problém, říká hejtmanka Pecková

Podle něj se vysoké školy masifikují a bude o ně mnohem větší zájem, stejně tak roste zájem o všeobecné vzdělání. „Stát by měl zásadně přebudovat oficiální strukturu a klasifikaci oborů, například jen elektrikářů máme asi 13 druhů, což je moc,“ vyzývá ke konkrétním změnám Miroslav Hřebecký.

„Máme místa, kde poptávka na gymnázia není a systémy začínají vykazovat úplně jiné chování, než je požadováno v rámcových vzdělávacích programech. Tam je ještě stále uvedeno, že gymnázium má být náročné,“ dokládá na příkladu nutnost hlubších změn ve struktuře středního školství Milan Vácha (STAN).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.