Lněnička: Poslední částí Markoviče na mně byly obarvené vlasy. Ulevilo se mi, když odrostly

Roli vyšetřovatele Markoviče ze sebe svlékal tři čtvrtě roku, protože kromě mentálního rozpoložení zasáhla i do jeho fyzického vzhledu. „Definitivně se mi ulevilo, když jsem konečně měl svoje neobarvené vlasy, když už to všecko odrostlo. To byla poslední část pana Markoviče na mně,“ říká Lněnička.

Čtěte také

Markovič byl světově výjimečný kriminalista. Vrazi měli chuť se mu svěřit, popisuje scenárista kriminální série

Nyní ale točí druhou sérii a vizáž vyšetřovatele je zpátky. Kromě změny barvy vlasů musel do role i přibrat na váze nebo začít kouřit.

„Nejsem na to úplně hrdý, ale známe to všichni. Jsme nahlížení okolím a tělesné proporce jsou někdy terčem nějakých komentářů a toto mi není příjemné,“ dodává. „Ale všechno padlo první klapkou, protože teď už vím, proč to tak je.“

Autentické záběry

Přípravě na seriál věnuje vekou pozornost. Před první sérií byl v kontaktu s manželkou i kolegy Jiřího Markoviče. V rámci přípravy na druhou sérii o případu tzv. spartakiádního vraha měl možnost prostudovat si i záznamy z vyšetřování.

„V roce 1985 poskočila technika, kterou kriminalisté používali, a přešlo se na video, takže autentických záběrů a nahrávek je daleko více,“ popisuje Lněnička. „Viděl jsem spoustu věcí a je pro mě nepředstavitelné, že se něco takového mohlo stát, ale zároveň je to pro mě ještě realističtější a osobnější,“ připouští.

Dalším specifikem tohoto případu je, že pachatel násilí stále žije a je už opět na svobodě, byť pod změněným jménem. Za tři vraždy, dva pokusy o vraždu, pět znásilnění, tři loupeže a pět krádeží dostal tehdy 16letý Jiří Straka maximální možný trest deset let vězení a nařízenou ústavní léčbu. Od trestu smrti ho zachránilo jenom to, že byl nezletilý.

Nejlepší herec v hlavní roli v seriálovém díle: Petr Lněnička (Metoda Markovič: Hojer)|foto:Český lev / ČFTA

Spíš než na osobu vraha se ale Petr Lněnička při natáčení snaží soustředit na oběti, respektive jejich příbuzné: „Ti jsou stále naživu a myslím daleko víc na ně, jak se třeba dívají na ten seriál nebo vůbec na tu zprávu, že něco takového vzniká. To mě trápí a zasahuje daleko víc než osoby těch lumpů. Na ně se snažím nemyslet.“

Přibývá hrubiánství

Natáčení seriálu Metoda Markovič bylo tak intenzivní, že kvůli němu herec málem přišel o další projekty, z nichž nejvýznamnější byl film Vlny. Režisérovi Jiřímu Mádlovi se totiž nelíbila Lněničkova vizáž a na jeho místo už začal hledat jiného herce.

„Ve Vlnách jsem strašně moc chtěl být, pokoušel jsem se o to do poslední chvíle. Když jsem zjistil, že ta barva vlasů není tak strašná jako na testech, jsem si trošičku podprahově udělal fotku před rozhlasem a poslal jsem to Jirkovi,“ směje se Lněnička. „Byl jsem šťastný, že ještě ten den mi napsal: ‚Welcome back‘.“

Sovětskou okupaci, o které film pojednává, sám nezažil a normalizaci si pamatuje převážně z nostalgické dětské perspektivy. „Byli jsme malí kluci na vesnici ve východních Čechách, kde měli posádku Rusáci a v lesích měli třeba zakopaný rezavý autobus, ve kterém jsme si mohli hrát,“ vzpomíná.

Čtěte také

Kritik Sladký: Vlny dokážou mladé vtáhnout do roku 1968. Pro mě je ale nejlepším filmem Ještě nejsem, kým chci být

V době sametové revoluce mu bylo deset let a kromě počátečních obav a opatrnosti si pamatuje i euforii, která změnu režimu provázela. Dodnes je pro něj svoboda klíčová a nostalgickým vzpomínkám, že dříve bylo lépe, nevěří.

Kolektivní trauma se podle něj nejspíše pomalu obrušuje a právě proto je potřeba odkaz a příkoří minulého režimu neustále připomínat.

„Už několik let mám pocit, že se mění to ovzduší venku – nálada mezi lidmi u pokladen, na silnicích – a že přibývá agresivity, hrubosti, buranství. To všechno se potom propisuje do politických sfér a toho, co se teď děje,“ zamýšlí se Petr Lněnička.

„Doufám, že stopka přijde za cenu rozumu a uvědomění si, ne za cenu nějaké katastrofy, jak už to z historie známe,“ dodává.

Čím byly specifické Markovičovy metody? Jakou roli v životě Petra Lněničky hraje svoboda? A proč není aktivní na sociálních sítích? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.